Titel German English Afrikaans Serbian Slovak Czech Help
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nájdení 0 - 20 z 1196

[DB 1.11.3] A nyní piš dále! – A ona nově stvořená dvojice byla tedy na daleké zemi zcela jediná, a slíbený anděl se objevil s plamenným mečem v pravici, a když ho spatřili velice se ulekli, takže prchali před jeho očima, chvějíce se velkou bázní ve všech svých útrobách.

[DB 1.11.7] A ejhle, tu se objevil velký anděl něžného pohledu před úzkost a bázeň mající dvojici a oslovil ji pevným hlasem takto:

[DB 1.13.14] A když se takto v opojení a zapomenutí na Boha a na předtím vždy přikazované a povinné oběti svých srdcí dosti nasmilnili tu se objevil anděl s plamenným mečem v pravici a nejprve vlídně Ábelovi řekl:

[DB 1.16.13] A Adam ho s pláčem objal, A Eva přitiskla jej truchlíc na své srdce a všichni sourozenci podali mu velmi vlídně ruce ke krátkému rozloučení v záležitosti Jehovovy, a také Kain přistoupil a podal mu pravici a poklonil se před ním až k zemi, a tak se rozloučil Ábel za oboustranného žehnání shora, provázen andělem Páně.

[DB 1.17.15] A tak ať žije a množí své pokolení; ale napřed Mně třikrát obětuje srdce své a sedmkrát srdce Ahary. Opomene-li to, bude jeho nevěra za dne objevena, a stane se zlý, a had bude pak žíti skrze něho a bude pak žíti dál a dále ve všech jeho dcerách, které se tím stanou krásné zevně, ale tím ošklivější vnitřně a zahubí všechny své syny a nakazí svým jedem děti Mé lásky a odvrátí Mně Mé syny.

[DB 1.19.12] A hle, tu pravil opět had řka: „Hle, všeho toho je vinen tvůj bratr Ábel! Chce strhnouti na sebe moc vládnouti, aby tě jako prvorozeného oloupil o tvé právo; a vše toto provádí tak lstivě, že oslepuje dokonce Lásku Božství dělaje opřed jejíma očima zbožného, aby ho nechala vládnouti nade vším, co tu jest na Zemi, a tebe však s posměchem nohama pošlapává. Neboť kdybys tehdy, když jsi mne nalezl v trávě, učinil, co jsem ti radil, býval by ses stal pánem nade vším, kdyby byla úskočná chytrost tvého povedeného bratra předtím neobjevila, co se z tebe mělo přihoditi, - tehdy přišel v licoměrné bratrské lásce ihned k tobě, jakoby ti chtěl pomoci, ano, také ti pomohl, ale ne na trůn, který přináleží jedině tobě, nýbrž do bídy a do úplné nicotnosti tvé vznešené bytosti, co bys měl u sebe přece jen již dávno pociťovati.

[DB 1.20.27] A Kain pohlédl opět vzhůru k vysokým cimbuřím hor, a žádných mužů již neobjevil tu nevěděl co by tu počal. Po krátké chvíli však vztáhl ruce a přehlasitě křičel: „Nejspravedlivější Pane, proniká-li k Tvému uchu i z této velké dáli ještě můj křik, pak shlédni milostivě sem přes tato cimbuří kvůli dětem a mé ženě na poznamenaného uprchlíka před svatostí Tvých očí, která poznamenala mé čelo nocí hříchu, neboť při volném čele by se na mně nepoznala hanebnost, která je napsaná na čele, v rukou a na prsou velkého hříšníka, jehož hřích jest příliš veliký, nežli aby mu mohl býti kdy odpuštěn.“

[DB 1.24.15] A nyní přistup blíže „Kaine“! A hle, tu přistoupil Kain k plamennému bratru Ábelovi, a Abel Ho objal a tak Kain zčernal jako úhel a jeho vlasy se zkudrnatěly jako kožešina. A tak se také stalo ještě pěti ostatním.

[DB 1.29.4] A hle, tak síla moudrosti z Boha učinila nyní také tvou křivou, přímou, a tak nemáš sama sebe souditi, nýbrž od nynějška prodlužuj svou životní linii v přímém směru k pravému Bohu ve vší věrnosti a spravedlnosti a častěji se poohlédni po čáře Bohem nyní napřímené, aby ses budoucně neodchyloval od přímého směru, neboť pak snadno objevíš nějaké zahnutí, abys je pak ihned vyrovnal milostí shora, která ti pak osvítí velký cíl tvého života v Říši věčné lásky a všeho života z ní.

[DB 1.39.12] A hle, když to dívky uslyšely převelice se zaradovaly a v zápětí následovaly muže. A když byly vystoupily úplně na výšiny, nevědělo oněch sedm, jak tyto poklady lásky mezi sebe rozděliti. I padli na tvář a prosily Mne snažně o radu. A hle tu sem přišel Set a pravil: „Povstaňte a nechtějte pokoušeti Boha křivopřísežnými srdci, dotazováním Svatého, jak byste mezi sebou rozdělily nečistý lov, nýbrž jděte k Adamovi, litujte tam svého, mocného přestupku a rozdělte pak ženy svým bratrům, až jim dříve Adam požehná, abyste se mohli objeviti spravedliví před Bohem; neboť vy víte, že Bůh je svatý a že Jeho země se nemá znesvěcovat neposlušností a chlípností vašeho marnivého srdce!“

[DB 1.42.51] Když jsem toto s mrzutým úžasem pozoroval, nemohl jsem ani po delším dívání, objeviti a také neobjevil vody a to ani jediné kapky, tu jsem pozvedl své zraky k nebi a prosil jsem snažně věčného, svatého Otce Lásky o milost, o pomoc jakož i o nejmoudřejší radu; ale nebe zůstávalo němé, oblévané bělavým, tu a tam jen slabě červeným leskem a nikde nepřicházel ani nejslabší zvuk se svaté, věčné vždy víc a více se kalící výsosti jindy tak ochotnou láskou a milostí prozařujícího příbytku věčného, svatého Otce.

[DB 1.42.56] Přihlížel jsem k tomuto obdivuhodnému ruchu po dlouhou dobu stále trvajícího mísení plamenných jazyků s oněmi nekonečnými spoustami klamného písku pln největšího očekávání, a přece se nechtělo objeviti nic jiného nežli jen zcela bílý již rozžhavený písek!

[DB 1.42.73] Avšak až jindy po blesku vždy následuje zahřmění nebylo při tomto tak nekonečném blesku o nějakém následujícím hromovém rachotu ani nejmenší stopy. A jak tomu bylo před bleskem, tak tomu bylo také i po něm: nejhustší noc se rozprostřela od jedné nekonečnosti ke druhé a já, váš Kenan, jsem velmi mocně zatoužil po světle a po životě! Ó, otcové a děti, ta noc, ó, ta noc, ta dlouho trvala, až se konečně na kovovém nebi ukázala nepatrná Hvězdička jako jediný pozdě se teprve objevující následek dávno předtím již z hlubiny k nebi spěchajícího blesku.

[DB 1.48.1] A když byl Henoch takto skončil svou omluvnou řeč, děkoval Mně potichu, že jsem dal této jeho řeči znamenitý smysl; a potom se poklonil opět před Adamem a všemi svými otci. Adam a otcové poté povstali a pravili vesměs Amen a objali jinak nesmělého Henocha, - jenž měl málo odvahy, aby se před někým jako něco uplatňoval, ale za to měl tím více odvahy, aby Mně potichu z neobmezené pokory svého srdce převelice miloval a také ve vší dětské lásce své otce poslouchal – a děkovali Mně naplněni též láskou a silnou důvěrou za milost, že jsem mezi nimi probudil takového milého mluvčího lásky.

[DB 1.52.5] A když dal Adam požehnání ze Mne všem svým dětem a při tom také náležitě vzpomněl děti v nížině, hle, tu se prvé paprsky ranního Slunce objevily nad dalekým obzorem a Adam při pohledu na ně zaplakal radostí, protože jeho oči spatřily opět zářiti Mou milost nad dalekými nivami Země a Mou slitovnou láskou ze Slunce se začala nyní také oteplovati nocí vychladlá půda hor, neboť tu bylo také vždy chladněji nežli v nížině, - jako je tomu ještě dodnes.

[DB 1.52.14] Jestliže tedy toto vše zcela dobře víme, jak to tedy, že zpravidla jásáme, když je Slunce podle vůle Boží vyhnáno nahoru, aby se v určité době objevilo, - kdyžto když pozorujeme svého svobodného ducha a spatřujeme v něm světlo, které, nikdy nevycházejíc, září sem a tam ve velmi obdivuhodné svobodě se stále stejnou schopností lásky a síly v nekonečných oblastech milosti a vší lásky věčného, svatého Otce, téměř se vůbec nepodivujeme?!

[DB 1.52.23] Spatří-li však duch svůj vlastní obraz v kapce, ó, otče, tu pak teprve začne sbírati pro nádobu života a bude věděti čemu se obdivovati, neboť podle dřívějšího poučení o Slunci objeví jak v sobě tak i ve svých bratrech zajisté ten největší div, jímž jest věčná, nekonečná Boží láska plná největší pokory v nás! – Ó, otče, hle, takto jsem skončil; přijmi to milostivě, a oznam mi co nejmilostivěji další svou vůli! Amen.“

[DB 1.56.1] A když byl Henoch dokončil svůj stručný výklad, hle tu Set radostí vyskočil, objal Henocha a pravil: „Ó, otče Adame, jak stručné jest slovo lásky na jasné stezce její, moudrosti a jak plné jest jasu, života, síly a působnosti!

[DB 1.57.5] A hle, Henoch byl Setem nadšen, šel k němu, objal otce a pravil: „Ó, milý otče Sete, buď vysoce potěšen, neboť jsi dobře porozuměl hlasu věčné lásky, kterak se jako paprsky vycházejícího slunce přes můj chvějící se jazyk vylila!

[DB 1.59.30] Henochu, hleď, ještě žádný z nás ti to nemůže říci, neboť my všichni nejsme před Bohem ničím; proto vyhosti z mysli co je ti nepotřebné a mysli v úplnosti své lásky na to, čeho je nám všem především v tomto postavení třeba, abychom se mohli úplně spravedlivě v lásce objeviti před Bohem!

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Náhled v mobilu Impresum