27. A tak nechte, nejdůstojnější praotcové Země, mne ubohého, mne mrtvého nyní mlčeti; neboť nesluší se, abych jako mrtvý mluvil k těm, jejichž hruď skrývá v nejjasnějším světle život z Boha, odkud každé slovo požehnaným jazykem rozsévá život jako Slunce své chvějící se světlo.