Titel German English Afrikaans Serbian Slovak Czech Help
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nájdení 0 - 20 z 29235

[DB 1.0.1] Písař tohoto díla vážně hledal a nalezl, co hledal. Prosil, a bylo mu dáno; a jelikož tloukl na pravé dveře, byly mu otevřeny a skrze něho také všem, kteří jsou dobrého srdce a dobré vůle. Těm však, kteří tu hledají, bádají a kritizují ne srdcem, nýbrž vždy jen svým domněle čistým světským rozumem a místo aby zatloukli na živé jméno věčného Dárce všech dobrých darů, tlukou na tvrdou a mrtvou skořápku hmoty, nebude dáno a otevřeno. Neboť Duch Páně Se nezjevuje nikdy rozumem rozumných světa, nýbrž jen v prostotě a skrze prostotu srdce těm, kteří před světem rozumných platí a bývají známi jako blázni; leč rozum moudrých světa vezme před prostotou oněch bláznů v krátké době za své.

[DB 1.0.2] Kdo toto dílo bude čísti s pokorným a věčně věřícím srdcem, tomu se z něho dostane všeliké milosti a požehnání, a pravého autora v tomto díle nezneuzná. Čistě rozumové kastě je však beztoho jedno, čte-li Daniela, či Sir Waltera Scotta, či Rousseaua, anebo Hegela; neboť rozum světský bere vše světsky a výše stojící sdělení shora považuje za pouhý sebeklam neučených, ale od přírody na fantazie bohatých lidí, kteří by rádi svými mystifikacemi za něco platili a něčeho dosáhli, protože na cestě čistě rozumové nemohou ničeho dosáhnout, neboť tato cesta jim nutně chybí!

[DB 1.0.3] Avšak ať to nikoho nesvede! Jak často již byla čtyři evangelia podezírána; jsou proto v srdcích opravdových vyznavačů Boha méně cenná?! Jak často jsem byl již Já Pán a Dárce života a každého z něho vpravdě prospěšného daru, prohlášen světskými mudrci za pouhého člověka, za magnetizéra, také za podvodníka a také již za čistě vybájenou osobu a jsem do této chvíle miliony lidí takto prohlašován! A přece to ty ostatní miliony lidí nezmate. Tito jako uskutečňovatelé a nikoli jako pouzí posluchači Mého slova viděli v prostotě svého srdce, že Ježíš z Nazaretu byl více, nežli zač Ho mnozí učenci světa považují, anebo vůbec nepovažují. Proto se při tomto díle nikdo nedrž úsudku světa, který vyvyšuje jen to, což jeho jest, nýbrž drž se jedině hlasu srdce prostých! Prostí podají každému před očima dobrého Dárce správný úsudek. Rozum mudrců světských najde tu však nejlepší příležitost, aby na to mnohonásobně narážel. Blaze mu, neztroskotá-li se při tom úplně!

[DB 1.0.5] Kdo ve Mne živě věří, tomu jistě není cizí Má síla, dobrota a nejúplnější moudrost, a poznává a musí poznati, že Já mám zajisté nadbytek síly a moudrosti a tam, kde vzdělávám pole Já, dovedu z něho nepřítele jistě na věky zahnati; neboť Já a satan jsme ještě nikdy v jedné brázdě pluh nevedli! Rozum zištného světa, ježto je sám temný, nespatřuje žel nikde nic jiného nežli temnotu v očích těch, které vyučuje a vychovává Otec, se jeví vše zcela jinak, neboť vpravdě čistým a osvíceným je vše čisté a dobře osvětlené.

[DB 1.0.6] Těm však, kteří praví, že tomuto dílu, aby se mohlo považovati za dílo dané shora, chybí prostota, klid, rozhled a jistá hloubka v celkovém světovém názoru 2, budiž zcela krátce pouze řečeno, aby se napřed ve svém srdci přesně zkoumali, zda snad právě jim nechybí to, co postrádají v tomto slově. Ostatně dali zde posudek proto, aby jako evropští učenci přece jen také něco řekli o tomto díle, aniž vnikli do jeho úplné hloubky; neboť k tomu je zajisté zřejmě více třeba nežli sotva jediného zběžného přečtení jednoho oddílu tohoto díla.

[DB 1.0.7] Copak rozumí tací čtenáři prostotou? Já však myslím, že spis, který přes zcela nutnou, pro omezený lidský zrak tajemnou hojnost a hloubku toho co podává, je napsán tak, že mu mohou zcela dobře rozumět dokonce i děti, které dovedou jen trochu číst a nad abecedu a násobilku myslit, přece jen právem nepostrádá jisté prostoty. Obrazy a řeč však nevyžadují věčně nikdy prostoty Písma, nýbrž jen nadaného porozumění sebeprostšího srdce a snadného vyznání se v takovém Písmu; vše ostatní však – jako stará nemotorná řeč a několik tisíc let stará příslušná podobenství – je právě tak málo prostotou jako světský rozum světských mudrců. Co je tu podotknuto o žádoucím klidu a rozhledu a požadované hloubce v celkovém světovém názoru toho všeho je v tomto spise tím více, čím se toho kritizující rozum domnívá postrádat; neboť to, co srdci dodává klidu, musí zajisté samo mít klid v hojnosti. Rozumu to ovšem klidu dát nemůže, poněvadž rozum není schopen klid pojmout a proto v Písmu nemůže právě tak nějaký klid nalézt, jako nějaká řeka, dokud nedosáhla nejhlubší hlubiny mořské. Kdyby se však rozum světských mudrců dovedl pokořit a sestoupit ze své domnělé výše do prostoty plné životní komůrky srdce, pak by z tohoto klidu již také v tomto spisu nalezl onen postrádaný klid a nejúplnější rozhled právě v tomto klidu. Dokud se však rozum jako větrná korouhvička na špičce věže pozemské moudrosti neustále na všechny strany sem a tam otáčí všelikými větry pochybností, nemůže ovšem nikde nalézt klidu, kterého nemá sám, a tedy také ne onoho navyklého rozhledu, kterého používá na své větrné výši.

[DB 1.0.8] Postrádáte-li však někdo v tomto díle určité hloubky celkového světového názoru, tomu budiž předem řečeno, že Dárci tohoto spisu také naprosto nešlo o to, aby tímto spisem rozvinoval u těch, kteří jej budou v pravém klidu a prostotě srdce číst jako to, co vlastně jest nějaký takový názor, který jest žel, nyní již mezi lidmi až příliš rozšířen, nýbrž šlo Mu jen o to, aby probudil zbožnou a vděčnou mysl a z ní probudil a trvale oživil živou víru a pravou lásku k Bohu a k bližnímu.

[DB 1.0.9] Za druhé však ti, kdož čtou tento spis z opravdové mysli, přece jen dosáhnou dostatečné hloubky lepšího světového názoru bez přičinění učenců, kteří se svými marnivými rozumovými pokusy věčně nikdy nedostanou do oněch pravých hlubin celkového světového a všesvětového názoru, jakého mohou praví čtenáři nabýt jen v tomto spisu – nehledíc ani k jiným a pozdějším spisům, v nichž se abychom tak řekli dosti srozumitelně a podrobně rozvinují a odhalují Slunce a s ním hmotně a duchovně všechny Soustavy planet, Sluncí i Centrálních sluncí.

[DB 1.0.10] Je-li však v nějakém spisu dostatečně jasně vylíčen jak hmotný, tak zejména duchovní vývoj všech od prvopočátku stvořených věcí tedy téměř již po věčně trvajícím sledu času a stavů a nachází-li někdo přesto příliš málo hloubky v tomto domněle nedostatečném světovém názoru, - věru, pak už asi nebude ani ve všech nebích nějaké oční masti, kterou by se tací badatelé mohli zbavit své velmi politováníhodné krátkozrakosti!

[DB 1.0.11] „My, prostí a rozumově slabí milovníci Boží,“ tak mohou plným právem říci všichni praví čtenáři tohoto díla,“ kteří jsme sice mimo univerzitu Boží v našem srdci nenavštěvovali nikde nějakou jinou univerzitu ani v Paříži ani v Jeně a v Göttingách přece jen nebudeme měnit se vší vaší proslulou moudrostí světskou; neboť naše stálé zření v hlubinách velkých stvoření našeho svatého Otce jest nám milejší nežli vaše tisícileté bádání se zastřeným zrakem. Jak daleko sahají vaše dalekohledy a vaše matematické čáry, můžete seznat z vašeho kalendáře, a vaše cesty nejsou nám cizí; ale vyměřit jak daleko sahá jasná zření našeho v Bohu spočívajícího srdce, na to budou asi vaše roury a matematické čáry zajisté příliš krátké a příliš málo matematické!“

[DB 1.0.13] A nyní veškeré požehnání a všeliká milost opravdovým čtenářům, kteří jsou čistého srdce a dobré vůle! Amen.

[DB 1.1.2] A kdo před veškerým světem Mně dává přednost, Mne miluje jako něžná nevěsta ženicha svého, s tím budu kráčet ruku v ruce. Ten Mne vždycky uzří jako bratr bratra, jako Já jsem ho již od věčnosti zřel, dříve ještě nežli byl.

[DB 1.1.3] Nemocným však řekni ať se v nemoci své nezarmucují, nýbrž, ať se vážně obrátí na Mne a důvěřují zcela Mně. Já je potěším a proud nejdrahocennějšího balzámu se vyleje do jejich srdce a nevysychající pramen věčného života se v nich stane zjevný; budou uzdraveni a budou občerstveni jako tráva po bouřlivém dešti.

[DB 1.1.4] Těm, když Mne hledají, řekni: Já jsem Ten pravý Všude a Nikde. Všude jsem kde Mne milují a zachovávají Má přikázání, - nikde však, kde se ke Mně pouze modlí a Mne uctívají.Zda není láska více nežli modlitba a zachovávání přikázání více nežli uctívání?! Vpravdě, vpravdě pravím tobě: Kdo Mne miluje, ten se modlí ke Mně v duchu, a kdo Má přikázání zachovává, tenť jest, kterýž Mne v pravdě uctívá! Přikázání Má nemůže však zachovávati nikdo jiný nežli jenom ten, kdo Mne miluje; kdo Mne však miluje, ten nemá již žádného jiného přikázání nežli jen to, že Mne miluje a Mé živé slovo, které jest pravým věčným životem.

[DB 1.1.6] Tanečníkům a tanečnicím řekni bez ostychu, že jsou vesměs satanem zle uchváceni. Drží je všechny totiž za nohy a točí se s nimi rychle ve vířivém kruhu, aby je tím skrz naskrz pojala závrať a nemohli ani státi, ani jíti, ani seděti, ani spáti, ani odpočívati, ani viděti, ani slyšeti, ani hmatati, ani čichati, ani chutnati, ani vnímati; neboť jsou jako mrtví, - proto jim nemůže býti rady ani pomoci. A kdyby se chtěli ke Mně obrátiti, dařilo by se jim jako tomu, kterého by vzal silný za nohy a rychle jím v kruhu kol sebe otáčel.; a kdyby také vzhlédl k nebi, nespatřil by Slunce, nýbrž jen světlý pruh, který by ho oslepil, aby pak zavřel oči a vůbec již nic nemohl viděti.

[DB 1.1.8] Hráčům řekni, že prohrávají především svůj život a potom však vše, co jim bylo k němu dáno. Neboť hra je studánka plná jedovatého neřádu; hráči se však domnívají, že je to skryté zřídlo zlata. Proto se v něm denně rýpají, srkají do chřípí morový dech, skrz naskrz se otravují a místo domnělého zlata nacházejí věčnou duchovní smrt.

[DB 1.1.9] Ti kdož mají Písmo a nečtou ho, podobají se žíznivému u studánky, v níž je čistá voda, které však pít nechtějí, buď z jisté duchovní vztekliny, podobni vzteklým psům, kteří místo aby vstrčili své čumáky do vody a se pozdravili, kousají, do nejtvrdších kamenů aby uhasili palčivou žízeň, anebo též bezpochyby z jisté vlažné lenivosti, a proto si k utišení žízně nechávají raději podávati od několika známých lenivých sluhů z nejbližší louže zapáchající bahno, aby pak všichni bídně zahynuli.

[DB 1.1.10] Záletníkům a záletnicím pak řekni: Kdo kráčí v těle, ten kráčí v smrti a jeho chtíč bude brzy v pokrm červů přetvořen. Jen kdo kráčí v duchu, přijde k Světlu, Prazdroji všeho života; jeho podíl potrvá na věky a věčně se bude rozmnožovati.

[DB 1.1.11] O módě řekni vážně, že budou před svým nejvýš spravedlivým Soudcem nazí státi. Jejich nádhera pomine jako pěna; jejich vládychtivost a nádhera bude v nejnižší otroctví proměněna budou se muset za svou pošetilost věčně styděti. Zda není velkým pošetilcem ten, jenž si usmyslí, že bude pozlacovati hromadu smetí a drahokamy však místo do zlata dá zasaditi do nejšpinavějšího bláta. Ó, že těch šílenců je nyní ve světě tak příliš mnoho! Světlo považují za tmu, a tmu za světlo!

[DB 1.1.12] Na východě již stojí hvězda, která bude raziti dráhu Orionu, a oheň Velkého Psa je všechny stráví; a Já vrhnu velké množství Hvězd z nebe na Zemi, aby zahynuli všichni zlosynové, a Všude zasvítilo Moje Světlo.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Náhled v mobilu Impresum