Titel German English Afrikaans Serbian Slovak Czech Help
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nájdení 0 - 20 z 27199

[DB 1.0.1] Písař tohoto díla vážně hledal a nalezl, co hledal. Prosil, a bylo mu dáno; a jelikož tloukl na pravé dveře, byly mu otevřeny a skrze něho také všem, kteří jsou dobrého srdce a dobré vůle. Těm však, kteří tu hledají, bádají a kritizují ne srdcem, nýbrž vždy jen svým domněle čistým světským rozumem a místo aby zatloukli na živé jméno věčného Dárce všech dobrých darů, tlukou na tvrdou a mrtvou skořápku hmoty, nebude dáno a otevřeno. Neboť Duch Páně Se nezjevuje nikdy rozumem rozumných světa, nýbrž jen v prostotě a skrze prostotu srdce těm, kteří před světem rozumných platí a bývají známi jako blázni; leč rozum moudrých světa vezme před prostotou oněch bláznů v krátké době za své.

[DB 1.0.2] Kdo toto dílo bude čísti s pokorným a věčně věřícím srdcem, tomu se z něho dostane všeliké milosti a požehnání, a pravého autora v tomto díle nezneuzná. Čistě rozumové kastě je však beztoho jedno, čte-li Daniela, či Sir Waltera Scotta, či Rousseaua, anebo Hegela; neboť rozum světský bere vše světsky a výše stojící sdělení shora považuje za pouhý sebeklam neučených, ale od přírody na fantazie bohatých lidí, kteří by rádi svými mystifikacemi za něco platili a něčeho dosáhli, protože na cestě čistě rozumové nemohou ničeho dosáhnout, neboť tato cesta jim nutně chybí!

[DB 1.0.4] Kdo toto dílo čte a považuje je sice za duchovní vnuknutí, není mu však jasné, „zda pochází od nějakého nižšího, či vyššího ducha“ 1 , ten je ještě silně slepý a pokrývka rozumu světského zahaluje ještě mocně zrak jeho srdce.

[DB 1.0.5] Kdo ve Mne živě věří, tomu jistě není cizí Má síla, dobrota a nejúplnější moudrost, a poznává a musí poznati, že Já mám zajisté nadbytek síly a moudrosti a tam, kde vzdělávám pole Já, dovedu z něho nepřítele jistě na věky zahnati; neboť Já a satan jsme ještě nikdy v jedné brázdě pluh nevedli! Rozum zištného světa, ježto je sám temný, nespatřuje žel nikde nic jiného nežli temnotu v očích těch, které vyučuje a vychovává Otec, se jeví vše zcela jinak, neboť vpravdě čistým a osvíceným je vše čisté a dobře osvětlené.

[DB 1.0.6] Těm však, kteří praví, že tomuto dílu, aby se mohlo považovati za dílo dané shora, chybí prostota, klid, rozhled a jistá hloubka v celkovém světovém názoru 2, budiž zcela krátce pouze řečeno, aby se napřed ve svém srdci přesně zkoumali, zda snad právě jim nechybí to, co postrádají v tomto slově. Ostatně dali zde posudek proto, aby jako evropští učenci přece jen také něco řekli o tomto díle, aniž vnikli do jeho úplné hloubky; neboť k tomu je zajisté zřejmě více třeba nežli sotva jediného zběžného přečtení jednoho oddílu tohoto díla.

[DB 1.0.7] Copak rozumí tací čtenáři prostotou? Já však myslím, že spis, který přes zcela nutnou, pro omezený lidský zrak tajemnou hojnost a hloubku toho co podává, je napsán tak, že mu mohou zcela dobře rozumět dokonce i děti, které dovedou jen trochu číst a nad abecedu a násobilku myslit, přece jen právem nepostrádá jisté prostoty. Obrazy a řeč však nevyžadují věčně nikdy prostoty Písma, nýbrž jen nadaného porozumění sebeprostšího srdce a snadného vyznání se v takovém Písmu; vše ostatní však – jako stará nemotorná řeč a několik tisíc let stará příslušná podobenství – je právě tak málo prostotou jako světský rozum světských mudrců. Co je tu podotknuto o žádoucím klidu a rozhledu a požadované hloubce v celkovém světovém názoru toho všeho je v tomto spise tím více, čím se toho kritizující rozum domnívá postrádat; neboť to, co srdci dodává klidu, musí zajisté samo mít klid v hojnosti. Rozumu to ovšem klidu dát nemůže, poněvadž rozum není schopen klid pojmout a proto v Písmu nemůže právě tak nějaký klid nalézt, jako nějaká řeka, dokud nedosáhla nejhlubší hlubiny mořské. Kdyby se však rozum světských mudrců dovedl pokořit a sestoupit ze své domnělé výše do prostoty plné životní komůrky srdce, pak by z tohoto klidu již také v tomto spisu nalezl onen postrádaný klid a nejúplnější rozhled právě v tomto klidu. Dokud se však rozum jako větrná korouhvička na špičce věže pozemské moudrosti neustále na všechny strany sem a tam otáčí všelikými větry pochybností, nemůže ovšem nikde nalézt klidu, kterého nemá sám, a tedy také ne onoho navyklého rozhledu, kterého používá na své větrné výši.

[DB 1.0.9] Za druhé však ti, kdož čtou tento spis z opravdové mysli, přece jen dosáhnou dostatečné hloubky lepšího světového názoru bez přičinění učenců, kteří se svými marnivými rozumovými pokusy věčně nikdy nedostanou do oněch pravých hlubin celkového světového a všesvětového názoru, jakého mohou praví čtenáři nabýt jen v tomto spisu – nehledíc ani k jiným a pozdějším spisům, v nichž se abychom tak řekli dosti srozumitelně a podrobně rozvinují a odhalují Slunce a s ním hmotně a duchovně všechny Soustavy planet, Sluncí i Centrálních sluncí.

[DB 1.0.10] Je-li však v nějakém spisu dostatečně jasně vylíčen jak hmotný, tak zejména duchovní vývoj všech od prvopočátku stvořených věcí tedy téměř již po věčně trvajícím sledu času a stavů a nachází-li někdo přesto příliš málo hloubky v tomto domněle nedostatečném světovém názoru, - věru, pak už asi nebude ani ve všech nebích nějaké oční masti, kterou by se tací badatelé mohli zbavit své velmi politováníhodné krátkozrakosti!

[DB 1.0.11] „My, prostí a rozumově slabí milovníci Boží,“ tak mohou plným právem říci všichni praví čtenáři tohoto díla,“ kteří jsme sice mimo univerzitu Boží v našem srdci nenavštěvovali nikde nějakou jinou univerzitu ani v Paříži ani v Jeně a v Göttingách přece jen nebudeme měnit se vší vaší proslulou moudrostí světskou; neboť naše stálé zření v hlubinách velkých stvoření našeho svatého Otce jest nám milejší nežli vaše tisícileté bádání se zastřeným zrakem. Jak daleko sahají vaše dalekohledy a vaše matematické čáry, můžete seznat z vašeho kalendáře, a vaše cesty nejsou nám cizí; ale vyměřit jak daleko sahá jasná zření našeho v Bohu spočívajícího srdce, na to budou asi vaše roury a matematické čáry zajisté příliš krátké a příliš málo matematické!“

[DB 1.1.3] Nemocným však řekni ať se v nemoci své nezarmucují, nýbrž, ať se vážně obrátí na Mne a důvěřují zcela Mně. Já je potěším a proud nejdrahocennějšího balzámu se vyleje do jejich srdce a nevysychající pramen věčného života se v nich stane zjevný; budou uzdraveni a budou občerstveni jako tráva po bouřlivém dešti.

[DB 1.1.4] Těm, když Mne hledají, řekni: Já jsem Ten pravý Všude a Nikde. Všude jsem kde Mne milují a zachovávají Má přikázání, - nikde však, kde se ke Mně pouze modlí a Mne uctívají.Zda není láska více nežli modlitba a zachovávání přikázání více nežli uctívání?! Vpravdě, vpravdě pravím tobě: Kdo Mne miluje, ten se modlí ke Mně v duchu, a kdo Má přikázání zachovává, tenť jest, kterýž Mne v pravdě uctívá! Přikázání Má nemůže však zachovávati nikdo jiný nežli jenom ten, kdo Mne miluje; kdo Mne však miluje, ten nemá již žádného jiného přikázání nežli jen to, že Mne miluje a Mé živé slovo, které jest pravým věčným životem.

[DB 1.1.6] Tanečníkům a tanečnicím řekni bez ostychu, že jsou vesměs satanem zle uchváceni. Drží je všechny totiž za nohy a točí se s nimi rychle ve vířivém kruhu, aby je tím skrz naskrz pojala závrať a nemohli ani státi, ani jíti, ani seděti, ani spáti, ani odpočívati, ani viděti, ani slyšeti, ani hmatati, ani čichati, ani chutnati, ani vnímati; neboť jsou jako mrtví, - proto jim nemůže býti rady ani pomoci. A kdyby se chtěli ke Mně obrátiti, dařilo by se jim jako tomu, kterého by vzal silný za nohy a rychle jím v kruhu kol sebe otáčel.; a kdyby také vzhlédl k nebi, nespatřil by Slunce, nýbrž jen světlý pruh, který by ho oslepil, aby pak zavřel oči a vůbec již nic nemohl viděti.

[DB 1.1.8] Hráčům řekni, že prohrávají především svůj život a potom však vše, co jim bylo k němu dáno. Neboť hra je studánka plná jedovatého neřádu; hráči se však domnívají, že je to skryté zřídlo zlata. Proto se v něm denně rýpají, srkají do chřípí morový dech, skrz naskrz se otravují a místo domnělého zlata nacházejí věčnou duchovní smrt.

[DB 1.1.9] Ti kdož mají Písmo a nečtou ho, podobají se žíznivému u studánky, v níž je čistá voda, které však pít nechtějí, buď z jisté duchovní vztekliny, podobni vzteklým psům, kteří místo aby vstrčili své čumáky do vody a se pozdravili, kousají, do nejtvrdších kamenů aby uhasili palčivou žízeň, anebo též bezpochyby z jisté vlažné lenivosti, a proto si k utišení žízně nechávají raději podávati od několika známých lenivých sluhů z nejbližší louže zapáchající bahno, aby pak všichni bídně zahynuli.

[DB 1.1.11] O dě řekni vážně, že budou před svým nejvýš spravedlivým Soudcem nazí státi. Jejich nádhera pomine jako pěna; jejich vládychtivost a nádhera bude v nejnižší otroctví proměněna budou se muset za svou pošetilost věčně styděti. Zda není velkým pošetilcem ten, jenž si usmyslí, že bude pozlacovati hromadu smetí a drahokamy však místo do zlata dá zasaditi do nejšpinavějšího bláta. Ó, že těch šílenců je nyní ve světě tak příliš mnoho! Světlo považují za tmu, a tmu za světlo!

[DB 1.1.12] Na východě již stojí hvězda, která bude raziti dráhu Orionu, a oheň Velkého Psa je všechny stráví; a Já vrhnu velké množství Hvězd z nebe na Zemi, aby zahynuli všichni zlosynové, a Všude zasvítilo Moje Světlo.

[DB 1.2.1] Ty jsi Lot ze Sodomy; hleď však, aby ses ve smilstvu nezadusil a tvým podílem se nestalo dědictví nevěstky; neboť jsi jako žádný před tebou a po tobě. Jako člověk jsi zcela v těle a v jeho rozkoši a jako duch jsi zcela volný s otevřenýma očima a s otevřenýma ušima. Své tělo pošpiňuješ blátem a nad tvého ducha se vylévají proudy světla; tvé tělo jí se sviněmi, když je tvůj duch obklopen tisíci anděly. Své pozemské srdce jsi naplnil blátem, a v srdci tvého ducha jsem Si zřídil příbytek Já. Ty se bavíš s nevěstkami, zatím co Já s tebou mluvím jako bratr k bratru; páchneš jako močál, a tvůj duch dýše libé vůně nejvyššího nebe; jsi obluda, a tvé oko září nad nejedno Slunce. Proto očisti své tělo a staň se jedno se Mnou, abych Já Se stal jedno s tebou!

[DB 1.2.3] Chudí ať nežebrají přede dveřmi boháče, kde zakouší úděl cizích psů a jejich srdce převrací se ve smutek a trpkost, - nýbrž ať jen přijdou s pevnou důvěrou ke Mně a Já je všechny občerstvím. Hladového nasytím, žíznivého napojím, nahého oději, nemocného uzdravím; chromý poskočí jako jelen, malomocný bude očištěn, slepý bude viděti, hluchý slyšeti, a slabého učiním silnějším nežli lva; bázlivý se stane odvážnějším nežli mladý hřebec a stařec nalezne klid. Chudý jest nejbližší Můj bratr; starám Se o něho. Ať se tedy nenechává znesvěcovat psy; neboť boháči světa jsou bratři satana a dětmi ďábla z pekla.

[DB 1.2.4] Mým přátelům a přítelkyním řekni: ať Mé sluhy a přisluhovače nemilují více nežli Mne! Ať spasení nekladou tak velice do rukou jejich, ale spíše zcela do rukou Mých a svěří se zcela Mně. Neboť sluha musí jednati přesně podle příkazu, nechce-li být shledán nehodným; jedině Dárce zákona stojí nad zákonem a může postaviti nad něj koho chce, dokud však stojí pode jhem, budou souzeni; kdo však ke Mně přijde, tomu Já mohu soud prominouti.

[DB 1.2.6] Konal-li někdo skutky pravého pokání, ať přijde ke Mně, abych ho přijal jako ztraceného syna a zachoval ho v Mé síle. Neboť sluha může raditi, Já to však mohu konati; sluha může poučovati, avšak vykoupení jest dílo jenom Mé; sluha se může modliti, žehnati však mohu jenom Já. Můj sluha musí spravedlivě souditi; avšak právo milosti má jen Pán. Proto ať pro sluhy a přisluhovače nezapomínají na Pána!

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Náhled v mobilu Impresum