Titel German English Afrikaans Serbian Slovak Czech Help
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nájdení 0 - 20 z 3247

[DB 1.0.7] Copak rozumí tací čtenáři prostotou? Já však myslím, že spis, který přes zcela nutnou, pro omezený lidský zrak tajemnou hojnost a hloubku toho co podává, je napsán tak, že mu mohou zcela dobře rozumět dokonce i děti, které dovedou jen trochu číst a nad abecedu a násobilku myslit, přece jen právem nepostrádá jisté prostoty. Obrazy a řeč však nevyžadují věčně nikdy prostoty Písma, nýbrž jen nadaného porozumění sebeprostšího srdce a snadného vyznání se v takovém Písmu; vše ostatní však – jako stará nemotorná řeč a několik tisíc let stará příslušná podobenství – je právě tak málo prostotou jako světský rozum světských mudrců. Co je tu podotknuto o žádoucím klidu a rozhledu a požadované hloubce v celkovém světovém názoru toho všeho je v tomto spise tím více, čím se toho kritizující rozum domnívá postrádat; neboť to, co srdci dodává klidu, musí zajisté samo mít klid v hojnosti. Rozumu to ovšem klidu dát nemůže, poněvadž rozum není schopen klid pojmout a proto v Písmu nemůže právě tak nějaký klid nalézt, jako nějaká řeka, dokud nedosáhla nejhlubší hlubiny mořské. Kdyby se však rozum světských mudrců dovedl pokořit a sestoupit ze své domnělé výše do prostoty plné životní komůrky srdce, pak by z tohoto klidu již také v tomto spisu nalezl onen postrádaný klid a nejúplnější rozhled právě v tomto klidu. Dokud se však rozum jako větrná korouhvička na špičce věže pozemské moudrosti neustále na všechny strany sem a tam otáčí všelikými větry pochybností, nemůže ovšem nikde nalézt klidu, kterého nemá sám, a tedy také ne onoho navyklého rozhledu, kterého používá na své větrné výši.

[DB 1.2.5] Má církev na Zemi jest očišťující lázeň, kdo se umyl, ať přijde ke Mně, abych ho osušil teplem Své lásky a zachoval. Kdo však má radost jen z pleskání a šplouchání, tomu se daří jako mlýnským kolům, které nikdy z vody nepřijdou.

[DB 1.2.8] Světu jsem zcela malý hrdina, kterého za zcela nic nepovažují. Učenci sotva si Mne hledí ještě povšimnout s velkou bídou Mně sotva ještě ponechávají jméno poctivého muže. Někteří se však se Mnou již zcela rozloučili; už pro ně tedy již naprosto neexistuji. Někteří Mně sice ještě ponechávají nějaký ten božský rys avšak jen na krátkou dobu; potom se však nechávají lépe poučiti mudrci světskými. Tehdy pak bývám ihned hanebně sesazen a platím nanejvýš ještě za starého boha žen. U některých Mých velikášských sluhů a přisluhovačů sloužím pouze už jen za veřejnou úřední pečeť a za vnější, jaksi božské orámování jejich černého nesmyslu a hrubé, temné hlouposti a bláznovství. Někteří Mne sice nechávají ještě vězeti v Mé božskosti; ale za to musím pro jejich časné výhody nechati ze Sebe dělati vše, co chtějí, a co je při tom nejhoršího: musím být naprostou nicotou! Lásku a milosrdenství smím míti jen na tak dlouho, jak jim se to líbí; potom Se však musím státi neúprosnější nežli kámen a musím Se dáti přetvořiti v nejhanebnějšího tyrana! Musím skákati s jedné soudcovské stolice na druhou a vyslovovati jeden rozsudek a zatracení za druhým; Má láska musí tedy být jen dočasná, za to Má tyranie a s ní spojený nejpřísnější soudcovský úřad má trvati věčně! Ó, ti nesmírní blázni! Má neomezená shovívavost, mírnost, pokora a věčná láska k Mým tvorům se ovšem nehodí do jejich hrabivého krámu; avšak brzy se jim všemu tomu zabrání! Jejich účty leží přede Mnou, a míra jejich skutků se až do jednoho naplnila, a čeká je odplata.

[DB 1.3.2] Ty se Mne tážeš, zda jsou všude také lidé, jako zde na Zemi, kterou obýváš, a Já pravím tobě: Ano, všude jsou lidé: ti, kteří vycházejí z Mých útrob podle druhu útrob Mne poznávají; a kteří vycházejí z Mých rukou, podle Mých rukou Mne poznávají; a kteří vycházejí z Mých nohou, podle Mých nohou Mne poznávají; a kteří vycházejí z Mé hlavy, podle Mé hlavy Mne poznávají; a kteří vycházejí z Mých vlasů, podle Mých vlasů Mne poznávají; a kteří vycházejí z Mých ledví, podle Mých ledví Mne poznávají; a vůbec kteří vycházejí z kterékoli jednotlivosti Mého tělesenství, podle ni Mne poznávají. A jejich život a jejich blaženost odpovídá části, z níž vyšli, a jsou to všichni Moji tvorové, Mně milí; neboť Já jsem cele Láska a jsem všude Láska Sama.

[DB 1.4.9] Řekni dětem a řekni všem, ať jsou kteréhokoli náboženství – ať římští či protestanti, ať Židé, či Turci, či brahmíni, či temní pohané - , krátce všem budiž řečeno: Na Zemi jest jen jedna pravá církev, a tou jest láska ke Mně v Mém Synovi, kteráž jest však svatý Duch ve vás a oznamuje se vám Mým živým Slovem, a toto Slovo je Syn a Syn je Má láska a jest ve Mně a Já Ho zcela pronikám, a My jsme jedno, a tak jsem Já ve vás, a vaše duše, jejíž srdce jest Mým příbytkem jest ona jediná pravá církev na Zemi. Jedině v ní jest věčný život, a ona jest samospasitelnou.

[DB 1.5.34] Hle, tak byl dán pohyb Zemím kolem jejich Sluncí a kolem jejich středu dechem slitování Lásky, na znamení, aby děti zařídily veškeré své konání podle pohybu zemí kolem Sluncí a Měsíců kolem Zemí, a slabí mají býti jako Měsíce, a silní mají býti jako Země, a znovuzrození mají býti jako Slunce. A slabí mají zříti sílu Lásky, která – jim nedá nikdy padnouti, jestliže se podobně jako Měsíce upřeně obrací k tváři Lásky a tak kolem ní v meích kruzích na všechny strany krouží, avšak přece jen bývají její silou rovněž do velkého kruhu strhováni; a silní jako Země samočinně se obracejíce mají býti stále pohotově k přijetí světla a tepla z milosti Lásky, která osvěcuje zahřívá oživuje silou, která jest v ní, aby mohla přinášeti veliké plody ze skutků lásky, jimiž by se mohli nasycovati slabí, a občerstvovati jednorození, a obveselovati znovuzrození; a znovuzrození z vod slitovné lásky, v nichž jest milost dokonalá, mají být jako Slunce a jejich Světlo má všude svítiti a jejich teplo má slabé oživovati a silné oplodňovati k výživě slabých, aby bylo jedno společenství mezi dětmi jednoho a téhož Otce.

[DB 1.6.10] Kdo však není jako Měsíc a není jako Země, nemůže býti také jako Slunce, - nýbrž jest jako kometa nemající ani v nejmeím žádné pevnosti a veškeré její bytí jest ukradené z výlevu milosti Sluncí, a její dráha jest nepořádná, jako cesty zlodějů a lupičů a bázní světla bude poháněn od jedné světové hlubiny do druhé a nenajde již nikdy klidu na věky, a na všech jeho cestách ho bude pronásledovati i bude ho osvětlovati jeho nicotnost.

[DB 1.6.12] Nuže hleď, zde máš před sebou odhaleny Slunce, Země, Měsíce, vlasatice a létavice v celé jejich podstatě a v celém jejích významu a tak i všechny a každou jednotlivou část od největší do nejmeí!

[DB 1.7.1] A nyní vám ukáži organické stvoření od prvního až k poslednímu a od nejmeího až k poslednímu, jak jsem to učinil z Mé lásky a z Mé moudrosti a z věčného Řádu z obou, což jest Slovo věčné moci a síly v hlubině Božství. A hle, ve všech prostorách nekonečnosti není ničeho ani velkého, ani malého, co by tímto slovem učiněno nebylo!

[DB 1.9.12] A viz a slyš otevřenýma očima a otevřenýma ušima, co tu pravilo hněvem rozlícené Božství; leč této řeči nerozuměl nikdo jiný, nežli jedině věčná Láska, která v době výbuchu hněvem rozlíceného Božství chránila nově stvořenou lítost projevující dvojici na řvoucí zemi a zabránila velkému plameni hněvu a zloby uchvátiti místa lítosti Adamova a místa smutku Evina velkou mocí a silou Svého milosrdenství.

[DB 1.9.17] A nyní pohleď a poslyš dále, co tu slitovná Láska pravila a učinila. Poslyš slova Lásky v její moci, a pohleď na veliké skutky milosrdenství v jeho síle, a poslyš a chápej dobře slova, která zněla takto:

[DB 1.9.25] „Hle, Tvé velké milosrdenství vystoupilo ve Mně a předstoupilo před Mé vševidoucí oči, a Já jsem v klidu Své svatosti poznalo Tvou velkou upřímnost a věčnou věrnost a spočítalo jsem kapky lítosti Adamovy a kapky smutku Evina a Tvým velkým slitováním jsem Se stalo skrz naskrz soucitné.

[DB 1.9.29] A řekni jim ještě k tomu, že jsem Své soudy zastavil jen pro ty, kdo budou Má přikázání přesně zachovávati, přestupcům však budiž pro všechny věčnosti se vší přísností věčně svaté pravdy za nejpřesnějšího plnění při nejmeím přestoupení pohroženo!

[DB 1.11.19] „Adame! Ty ses nyní mnoho dozvěděl na daleké cestě po zemi, a viděl jsi její pevniny a její vody a také jsi viděl, co na nich a v nich jest, roste a se pohybuje; a viděl jsi velkého mamelhuda a od něho dolů všechna zvířata až k nejmeímu z plazících se červíčků, a viděl jsi silného žraloka a všechnu zvířenu vod až k malým obyvatelům kapky, a viděl jsi také veškeré ptactvo ovzduší, od ohromného orla až po kolibříka a od tohoto až po nejmeího komára, a vyzkoušel jsi veškeré jejich síly, jejich způsobilost a užitečnost; a také jsi z toho viděl, jak bohatě se věčná Láska o tebe postarala skrze tebe také o Evu.

[DB 1.11.28] Avšak také Mne spatříte kdybyste se snad odchýlili od zákona Lásky a od přikázání svatého Otce, jak Mne dosud vidíte s plamenným mečem v pravici abych vás vyhnal ze zahrad a tobě, Adame, vzal velkou část daru věčné lásky a její velké milosti a nechal tě pak slabého a bojícího se nejmeího šelestu trávy.“

[DB 1.12.9] Z toho důvodu jsem vám také již zcela podrobně až do nejmeích částí ukázal Svou velkou domácnost od věčnosti a ukázal jsem vám stvoření od prvého až do posledního a ukázal jsem vám prvého člověka v jeho prvém vzniku a chci vám jej ještě dále až do jeho konce ukazovati a ukáži vám velkou nevěstku a zbořený Babylon a potom vás povedu do Svého velkého svatého města a v něm vám dám trvalý příbytek na věky, budete-li Mne milovati, jako Já miluji vás, nade všecko!

[DB 1.13.32] I padl Adam znovu na tvář a plakal a křičel přehlasitě: „Pane, všemohoucí, velký Bože ve Své velké slávě vší svatosti, neuzavírej zcela srdce Své bezmezné lásky a Svého slitování milosrdenství mně slabému před Tebou, a daruj mně tolik síly, abych mohl já ten nejnehodnější prchnouti, před Tvými soudy podle Tvé nejsvětější vůle, které jsou jako já od paty až k hlavě poddáni všichni Tvoji tvorové. Pane, vyslyš snažné prosby snažně prosby mé!“

[DB 1.14.9] „Děti, nejásejte a příliš záhy se neradujte, nýbrž plačte a želte se mnou a s Evou předně naší velké viny a považte, co jste ztratili! Nezáleží na pozemském ráji a na všech jeho statcích; neboť jak vidím já a vy se mnou vrátil nám Pán ve Svém převelikém, neomezeném milosrdenství tolik toho, že my bychom mohli všichni nad tímto novým, velkým, nepřehledným bohatstvím Jeho příliš velké lásky velmi snadno zapomenouti na ztrátu přehojných statků pozemského ráje. Ale pohleďte sem na spěchající zvířata jak vzduchu, tak i pevné země, pohleďte na trávu, rostliny, keře a veškeré ty stromky a velké stromy a na vanoucí větry, a tažte se všeho toho, a poslouchejte, zda k vám nepřijde odněkud odpověď.

[DB 1.15.15] „Pohleď, bratře, lačním silně po pokrmu života, který má v sobě život a ne smrt, jako tělo hada a jeho studená krev! Neboť hle, bratře, jelikož se mně nyní dostalo ze základu mého bytí poznání, jakým jsem byl dříve a jakým jsem nyní, pociťuji silnou lítost a velký hlad a palčivou žízeň po Božské Lásce a po jejím velkém milosrdenství! Neboť hle, pláči bez hlasu a lítost jest u mne bez slz, proto mne nasyť hlasem Lásky, a uhas mou velkou žízeň slzami lítosti!

[DB 1.15.16] Neboť slyš a pochop: Já, největší, jsem se stal meím nežli prach, já, nejsilnější, stal jsem se slabším nežli komár; a já nejsvítivější jsem se stal tmavším nežli střed země!

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Náhled v mobilu Impresum