My zajisté nyní víme, že v království Božím je tím největším jen sluha všech. Slovy „býti sluhou a sloužícím všech“ rozumíme však v opačném případě také zároveň to nejvyšší, to je jako v lásce, v moudrosti, jakož i v síle. Neboť kde je příliš málo lásky, tam je také příliš nepatrná touha k činu, která se však také stává hlavní vlastností sluhy všech. Za druhé – musí být sluha všech naplněn nejvyšší moudrostí, neboť lecjakými mezerami v moudrosti mu to se služebnictvím všem zrovna asi nejlépe nepůjde. A za třetí – jsme všichni toho nejpevnějšího přesvědčení, že sluha všech musí být také nutně co nejsilnější a nejmocnější, aby mohl být sluhou všech. – Biskup Martin, Kapitola 113, Odstavec 5