Usmíření Páně.

1. A viz a slyš a pochop a rozuměj dobře, co tu věčná Láska pravil a učinila. – Když dobrý, svatý Otec dokončil tuto velmi vážnou řečí, zvěstující milost za právo a hrozící soudem přestupníkům zákona převeliké milosti a dávající smrt hříchu, tu byla věčná Láska až do nejvnitřnější hlubiny Svého slitovného srdce dojata a zaplakala po druhé slzami soucitu a slzami té nejupřímnější radosti a nejblaženější slasti nad velkou, šetrnou milostí tak předobrého a přesvatého Otce a v nejhlubším dojetí Své celé podstaty pravilo Adamovi a Evě:

2. „Adame, ty jsi nyní viděl míjeti před svýma očima strašné soudy Boží i Eva je viděla a skrze tebe pociťovala, nyní však otevru také jí oči a uši, a ona – jakož i všichni, kdož z ní vzejdou podle počtu Hvězd na nebi a podle počtu trávy na Zemi a podle počtu písku v moři, kterýž jest nekonečný – bude ve veškeré budoucnosti vlastníma očima viděti a otevřenýma ušima slyšeti, co učinilo Božství ve Své soudící zlobě, a co poté učinila věčná Láska ve Svém neomezeném slitování

3. A do tvého srdce vryl jsem ti zákon, jak jej také vrýti máš do srdce Evina, a na znamení, které má připomínati vám a všem, kteří vás budou následovati soudy Boží za váš hřích, nechám tu a tam vzniknouti hory, které tu budou střídavě hořeti až na konec časů a zanechám vám blesk, který vám má připomínat někdejší zničení, a vždy následující hřmění, které vám má vždy mocně zvěstovati jméno velkého a silného Boha, kdybyste na Něho někdy měli anebo mohli zapomenouti.