10. Já jsem tak učinil hned při probuzení a přesvědčil jsem se, že všechny ty věci vůči mně oněměly a zvuku mé řeči nikdy nerozuměly. Švitoření ptáků, řev zvířat, bublání tohoto pramenitého potůčku a všechno to šelestění trávy, bylin, keřů a všech stromků a stromů proniklo sice ihned k mému uchu, ale jak jsem se ulekl a dosud jsem skrz naskrz polekán, že jsem ze všeho toho již ničemu nerozuměl a nerozumím!

11. Ale hleďte, neulekl jsem se proto, že mně bylo toto porozumění vzato, nýbrž spíše jsem se ulekl pro nekonečně větší ztrátu milosti svatého Otce nad vším stvořením a pod vším stvořením!