Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 20 Domácnost Boží, Kniha 1

15. A proč tedy klneš nyní hadovi, kterým jsi zajisté sám, a považuješ nakonec svého vlastního bratra za zosobnělého hada?! A zda ti neřekl tvůj vlastní bratr, když ještě tělesně žil – když jsi šel abys ho přivedl k smrti, předstíraje ve svém velkém šibalství, že tě má osvoboditi od hada -, zda myslíš, že by také on byl bratrovrahem.

16. Řekni a odpověz, zda tomu není tak; a jeli tomu jinak, pak zlořeč nejprve hadu a nepovažuj mne, který jsem ti přišel sem jako proměněný bratr shora pomoci, za onoho hada, nýbrž sebe sama, a podej mně svou dosud bratrskou láskou od své velké viny očištěna a abys pak mohl opět nalézti milost před očima Páně

17. A hle, tu byl Kain ve své slepotě jat satanem a již chtěl tomuto svůdci podati ruku, ale hle, tu udeřil mocný blesk z nebe mezi lháře a Kaina, a předstíraný Ábel ležel jako had na zemi a Kain se chvěl na celém těle, očekávaje jistý soud shora.

18. A hle, tu pravil z mraku Jehova: „Kaine, kde jest tvůj bratr Ábel, - kam jsi ho odklidil?“

19. Kain se však pohledem na hada na zemi brzy vzchopil a pravil. „Proč se mne na to tážeš? Jsem jeho pastýřem?“

20. A hlas Jehovy pravil prudčeji nežli dříve: „Krev tvého bratra, kterouž jsi napojil zemi, volá ke Mně! Já jsem tvůj skutek viděl; kde jest Ábel, tvůj bratr?

21. A Kain pravil: „Pane, můj hřích jest tak veliký, že mně nemůže býti již nikdy odpuštěn!“

22. „Ano“, pravil Jehova, proto budiž zatracen na Zemi, která pohltila krev Ábelovu; a budeš-li budoucně chtíti učiniti na ní role, nebude ti již dávati chleba, a ty budeš budoucně nestále a těkavě na ní beze střechy, jako dravé zvíře, a budeš se živiti trním a bodláčím!“

23. Tu se Kain mocně ulekl a pravil chvějícím se hlasem: „Pane, Všespravedlivý, hle, ty mne dnes vyháníš z této země a já musím prchati před tváří Tvou, a býti nestálý a těkavý na zemi. A mně ubohému se bude dařiti tak, že mne zabije, kdo mne nalezne; proto buď mně milostiv kvůli mým!“

24. A hle, tu pravil Jehova: „Ne, Kaina nikdo nezabije, - nýbrž kdo by usmrtil Kaina, bude usmrcen sedmkrát! Aby se však nikdo nedopustil násilí na tobě, poznamenám tě na čele černou barvou, aby tě již nikdo nepoznal a nezabil.“

25. A hle, tu prchal Kain se svými z Mých očí daleko za Heden (Eden) do hluboko položené země Nhod. Eden pak byla krásné pahorkovité území, plné nejmenších plodů, zde se zalíbilo Kainovi a chtěl se tam usaditi, Když však vzhlédl k pahorkům, spatřil všude státi muže zlostné tváře, ozbrojené kamenem v ruce, jakoby čekal na Kaina, aby pomstil jeho ohavnost, a tento jev byl dílem velké bázně v něm. A viděl, že zde není žádného trvání pro něho.

26. Tu prchal dál a dále k východu a dostal se do veliké nížiny, zde padl zemdlen k zemi a spal tři dny a tři noci. Potom však přišel mocný vítr s hor, probudil spící a šuměl a hučel po dalekých krajinách a konečně se utišil v hlubinách země, která slula „Nhod“ aneb, „suché dno moře.“

27. A Kain pohlédl opět vzhůru k vysokým cimbuřím hor, a žádných mužů již neobjevil tu nevěděl co by tu počal. Po krátké chvíli však vztáhl ruce a přehlasitě křičel: „Nejspravedlivější Pane, proniká-li k Tvému uchu i z této velké dáli ještě můj křik, pak shlédni milostivě sem přes tato cimbuří kvůli dětem a mé ženě na poznamenaného uprchlíka před svatostí Tvých očí, která poznamenala mé čelo nocí hříchu, neboť při volném čele by se na mně nepoznala hanebnost, která je napsaná na čele, v rukou a na prsou velkého hříšníka, jehož hřích jest příliš veliký, nežli aby mu mohl býti kdy odpuštěn.“

28. A hle, tu se snesl přes vysoké hory, sedmdesát sedm mužských výšek nad uprchlíkem a jakýsi silný hlas pravil z něho a byl to hlas Ábelův, který pravil: „Kaine, znáš tento hlas?“

29. A Kain odvětil: „Ó bratře Ábeli, přicházíš-li proto, aby ses na mně, svém vrahu, jak náležitě pomstil, pak učiň podle spravedlnosti, ale ušetři své požehnané sestry a jejich dětí!“

30. Tu pravil tento hlas opět řka: „Kaine, kdo koná zlo, jest hříšník, kdo splácí zlo zlem, jest služebníkem hříchu; kdo koná dobro pro dobro, ten smyl vinu a k jeho části nezbude ničeho; kdo mnohonásobně splácí, jest hoden svých bratří; ale před Bohem platí jen jedno: Dobro konati za zlo, a žehnati těm, kteří dobrodincům klnou a život dávají za smrt.

31. A hle, jako takovýto přicházím k tobě; proto se mne neboj, neboť jsem nyní poslán k tobě shora, abych ti předně ukázal, že Pán je ve všech Svých zaslíbeních pravdivý a věrný a za druhé, abych ti naznačil, že máš v této zemi se svými zůstati a že je máš živiti plody, jaké v této zemi nalezneš a abych ti pak také oznámil, že ti tvůj bratr skrze velkou lásku Otcovu v něm odpustil tvůj skutek.

32. Mou krev pak usmiřuj svými slzami lítosti, dokud tím nebude smyta skvrna s tvého čela, a své děti a svou ženu přiveď ve vší bázni před Pána. A učiníš-li tak svobodně ze sebe z bázně před Pánem, pak zůstaneš a budeš žíti, jakým jsi, psancem; ale v lásce pohneš zatvrdlým srdcem spravedlnosti.“

Kapitola 20 Náhled v mobilu Impresum