A hle, tu se Kain ve své velké bázni uklidnil. Mrak zmizel, a on plakal slzami lítosti a šel a hledal potravu pro své a přemítal, jak daleko se vzdálil od ráje a jak nyní zcela ztratí lásku Páně a byl vystrčen do tvrdé spravedlnosti, stoje na prahu soudu z Boha. A ježto takto přemýšlel, množily se slzy jeho lítosti a stávalo se mu vždy jasnější, jak převeliká musí býti jeho vina před Bohem, a také přemýšlel o tom, zda by přece jen nebylo ještě nějak možné dospěti aspoň k nejnepatrnější části lásky. – Domácnost Boží, Kniha 1, Kapitola 21, Odstavec 1
|