Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 33 Domácnost Boží, Kniha 1

39. Vůči sobě neznáme žádných majetkových hranic leč jen hranice naší přirozenosti a naší tělesné bytosti; vy, na Boha zcela zapomenuvší lidé, rozdělujete Zemi a tu pak praví král, kníže aneb jejich oblíbenec: To ti dám za malý poplatek a to oblíbenci a jeho lepším sluhům pro jejich dobře smýšlející zdatné pěsti! Všeho ostatního lidu můžete používati za soumary, jimž můžete dávati jen tolik, aby s největší bídou zachovali trochu toho strastného života, aby mohli za zahaleče vykonávati obtížnou, mnohou práci; a kdyby se zdráhali, pak jich očekává předně velmi špatné zacházení a za druhé smrt!“ Kdyby se chtěl potom takový otrok dokonce domnívati, že on je anebo býti chce stejným právem také bratrem krále anebo knížete, anebo jiného králem učiněného člověka, - nebyl by ihned zavražděn?! – Ó, řekněte, kde na celé Zemi je ještě něco ukrutnějšího, nežli jste vy lidé Zda není had, já, anebo lev, tygr, dravý vlk a zuřivý medvěd, čistým, svatým andělem vůči vám lidem? Ó, kdyby nám byla dána láska jako vám, jak bychom Boha milovali! Ale b e z  lásky samé Ho milujeme svou přesnou poslušností nekonečněkrát více nežli vy, kteří jste nejen zapomněli na Jeho lásku, z níž vás vytvořil, nýbrž dokonce na Něho Samého, jenž vás stvořil!

Kapitola 33 Náhled v mobilu Impresum