22. Krátce – má slova jsou u konce! Nebylo by mně možné, abych na vás déle pohlížel a zdržoval se spravedlivé zuřivosti! Proto vás podle vůle nejvyššího opustím a na konec vám jen ještě pravím, abyste – až vás věčná láska vyvede z našich něžných drápů, proti vaším rukám, z nichž se ještě kouří bratrská krev, na čerstvý vzduch a ustanoví vás národem na zemi (abyste) vzpomínali na to, co vám zde ukrutný tygr, z jehož očí šklebíc se a jasně planouc sálá touha po krvi, proti vám však jako beránek, podle vůle Boží řekl a ukázal!