Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 36 Domácnost Boží, Kniha 1

Vzpomínka na neposlušnost Adamovu a milost Boží.

1. A hleďte, když byl vlk – pozor: pravím vlk – divuplně dokončil tuto řeč plnou moudrosti ze Mne, skočil radostně na čerstvý vzduch a velký medvěd stál pojednou, jak říkáte, jako s nebe spadlý, před zkroušenou do sebe vešedší společností a pohlížel na ní zmateným, nestálým pohledem, jakoby tím chtěl oznámiti, že jejich mysl jest ještě jako jeho oči zmatená a nejistá. Naznačiv tím stav jejich mysli, otevřel konečně také on tlamu a jal se podle Mé vůle mluviti k ním pevná a tím velmi upevňující slova plná vážnosti a důstojnosti řka totiž:

2. „Co jest Bůh, co jste vy, a kdo jsem já? – Když byl Bůh, ten Věčný, Svatý, Všemohoucí učinil ze sebe skrze Své všemohoucí podstatné slovo Slunce, Země, Měsíce, moře, hory, údolí a velké roviny a poté zasadil všelikého druhu rostliny, jako trávy a byliny, keře a stromy a to podle Svého moudrého řádu jedno po druhém, jakož i potom o něco později v témž řádu ponenáhlu všemožného druhů zvířata, a viděl, že vše toto bylo podle Jeho svatosti úplně dobré, tu pravila Jeho Láska v Sobě Samé k Bohu uprostřed jeho nekonečné, všemohoucí svatosti:

3. „Nyní jest vše dobře připraveno; učiňme tedy také člověka z nejjemnější hlíny Země jako dokonalý obraz ze Mne, jak podle Mé Lásky, tak i podle Mé milosti, abychom mohli býti poznáni a chváleni samostatným životem mimo Nás, a aby také jednou veškeré stvoření mohlo býti v sobě a skrze něho vykoupeno, aby tím dospělo opět k svobodnému vědomí svého účelného jsoucna ze Mne!

4. A hleďte, jak jsme Se usnesli, tak se to také ihned úplně provedlo. Za několik okamžiků stál tu svobodný, věčný člověk ve vší své nádherné velebnosti, vyzbrojen všemi nekonečnými dokonalostmi, přednostmi a s většími ještě schopnostmi k dosažení ještě nekonečnějších dokonalostí zpodobněnými se svým pranejvětším Původcem, totiž, svého velkého Boha se vší a ve vší duchovní sféře posvěcení.

5. Měl moc mluviti s veškerým stvořením, a žádné Slunce nebylo tak vysoko a daleko, aby nemohlo slyšeti jeho silný, tázající se hlas; také žádný andělský duch by se neodvážil zůstati dlužen odpověď tomuto velkému tazateli a řečníku.

6. A Bůh, Sám viditelný Svému miláčkovi, mluvil a rozmlouval s ním jako Bratr s bratrem řka totiž: „Pohleď na Mne, milovaný Adame! (Neboť tak slul a dosud živě sluje tento prvý člověk.) Nikoli abych tě zkoušel, nýbrž abych tě učinil zcela dokonale svobodným a tím Si tě učinil stejně mocným jako bychom byli jedno, dávám ti lehké, krátké přikázání, a to jen na velmi krátkou dobu; zachovej ho až po dobu kdy opět brzy přijdu k tobě. Jestliže ho věrně zachováš, zůstanu u tebe a tak budeš pak míti se Mnou vše, jako bychom byli jedno.

7. Hleď, vše se musí podrobiti tvé moci; avšak pohleď tamto na nedaleký strom obtížený krásnými plody; tomuto stromu jsem dosud z velmi rozumného důvodu nepožehnal! Proto neokusíš dříve sladké šťávy jablka; neboť toho dne, kdy budeš z něho jísti před Mým žehnajícím návratem, zhřešíš, pokazíš se a učiníš se slabým, mdlým, slepým a smrtelným! Ó, milovaný Adame, uvažuj dobře o slovech svého přelaskavého Stvořitele a nepokaž Mně Mé tak dalece již zdařilé, největší dílo Mé lásky a moudrosti!

8. Neboť nyní již nezáleží na Mně a na vší Mé všemohoucnosti, nýbrž jedině na tobě podle tvé Mnou tobě těžko propůjčené svobody tvé vůle.

9. Nyní se můžeš zachovati, anebo zkaziti! – proto zachovej toto snadné přikázání a staň se pak druhým Bohem ze Mne a ve Mně!“

10. A hleďte, sotva se den sedmkrát vystřídal se svou bezesvětlou průvodkyní, již se stal také tento prvý, Bohem tak vysoce a zcela svobodně postavený člověk chlípným, zhoubným pohledem svého druhého já slabým, hluchým, slepým a nicméně vědomě k své vlastní největší škodě na Boha zapomněl a zlomyslně se stal neposlušným vůči tak snadnému a nejvyšší láskou nejvýš plnému přikázání svého tak předobrého a svatého Tvůrce.

11. Nad tím se Věčný, Svatý rozlítil a celé viditelné stvoření před tváří zkroušeného bezbožníka zničil. Nezůstal ušetřen ani kámen, který by měl velikost jablka, ani žádné zvíře, které také již po celá tisíciletí před nevděčným člověkem vděčně chodilo po dosud hubených nivách Země. Tehdy nalezlo vše úplnou záhubu v nekonečném moři božského ohně hněvu.

12. Bohu již nebylo nic svatým, vinen či nevinen, - to bylo velkému hněvu jedno. Nade všemi a ve všech nekonečných prostorách hřímal jeho hlas hrozně mocně veškerému stvoření věčné zničení. Světy se chvěly, uvolňujíce ve svých základech, a trosky unikaly vyjíce a hrozně bědujíce od jedné nekonečnosti ke druhé před rozlícenou tváří Boží.

13. Avšak tu se stalo něco, co ve vší věčnosti žádný anděl nepochopí: Zatím co On, Svatý, Svou pravicí vše ničí v hněvu pro znesvěcení hříchem velkého bezbožníka, chrání jeho stejně svatá levice plačícího hříšníka! A jen jedna malá slza hříšníkova padla do tak mocně ukrutně hněvem žhoucího oka Božího, a hle, - všechen hněv zmizel a již se na neposlušného člověka ze všech nekonečných prostorů usmívalo nové stvoření a země a všechny hvězdy a všechny Světy se opět hemžily nesčíslnými tvory k službám neposlušného člověka.poslušného člověka ve všech a ze všech nekonečných prostorů usmívalo nové stvoření a země a všechny Hvězdy a všechny Světy se opět hemžily nesčíslnými tvory k službám neposlušného člověka.

14. Jak byl p ř e d hříchem, tak zůstal omilostněn p o něm ještě téměř přes třicet let a ve vší nepochopitelné moci a síle; padl opět, protože v opojení smyslné rozkoše pyšně zapomněl, na svého tak láskyplného Tvůrce. Tvůrce ho vyhnal (to jest. nesa jej na Svých rukou) z ráje, zatím co musela na jiném místě rozkvésti poušť pod kročejemi tohoto velkého hříšníka.

15. Bratrovraha Kaina potrestal přeúrodnou zemí, protože nad svou ohavností plakal a mimo to ho ještě vysvobodil z drápů jeho syna Hanocha a daroval mu moře s veškerou zemí v něm; rovněž tak i Meduheda a s jeho velkým národem; a nyní se osvědčuje Jeho nekonečná Láska opět znova na vás a jeho srdce nyní není uzavřeno ani před největším zločincem Lamechem!

16. Ó, pohleďte, pohleďte, vy nanejvýš nehodní lidé, jak nekonečnou lásku měl k vám Bůh a přes veškeré vaše nevyslovitelné hříchy vždy ještě má!

17. Poslyšte ze mne Jeho hlas zvěstující vám jeho milost! Pohleďte tamto k jihu na velikou zemi připravenou již pro vás; pohleďte, jak vás viditelně chránil na Svém velkém, přelaskavému srdci před naší spravedlivou zuřivostí!

18. A poslyšte, jakmile skončím k vám svou přikázanou řeč a vy s pláčem poklekněte před Jeho Láskou, uchopí vás viditelně andělem a něžně vás povede do oné krásné, již označené země.

19. „Ó, lidé, uvažte, co jest Bůh, co jste vy a čím můžete a máte býti, skrze jeho nekonečnou „Lásku; uvažte však také ve své milosti u Boha, kdo a co jsme my ubohá opovrhovaná zvířata a obejměte jako On – jenž jest vaším jako naším Tvůrcem, nýbrž chce také býti a vlastně již dávno, dávno jest a byl opravdovým Otcem, dříve ještě nežli byl učiněn svět a my – (obejměte) svou láskou nezištně všechny tvory a považte: Také my němé a nemluvné bytosti těšíme se ze života. Proto nechte ve své lásce z Boha jednou o velkém příštím dnu také nás zříti nové světlo svobodného života z Boha, v němž každé stvořené žíti má a žíti bude věčně!

20. Nyní poklekněte před Bohem, svým svatým Otcem, a plačte lítostivými slzami pravé lásky, - potom se však dejte něžnou rukou všemohoucího Tvůrce, nyní též svého přelaskavého Otce ochotně v lásce pozdvihnouti a Jeho žehnající pravici vésti do vyznačené země a staňte se tu národem, jak vás budou ještě mocně učiti jeho vlastní, svatá ústa skrze rty velkého bratrského anděla! Amen.“

(3. srpna 1840)

21. A hleďte, když medvěd ukončil řeč, rychle zmizel z jejich očí, a na jeho místě se okamžitě nalézal anděl, oděný bílým, světlým rouchem, a tímto andělem byl zbožný Ábel, který vlastně již neviditelně mluvil skrze duši zvířat) což se vlastně vždy děje, že kdykoli se nějaké přírodní předměty stávají ústy věštce a proroky mluvícími, tu nějaký anděl zvenčí do duše věštce a proroka (promlouvá) a ten pak to vhodnými přirozenými slovy buď sám napíše anebo snáze ihned v stručné řeči vysloví, a ovšem jen věštec a prorok chápe, proč jedno je těžší a druhé lehčí, z kteréhož důvodu již sami apoštolové, jakož i také všichni dřívější věštci a proroci více mluvili nežli psali.

22. Když tedy těchto čtrnáct lidí obého pohlaví anděla úplně spatřilo, tu se jak anděl ze Mne velmi něžně k nim promlouvati a pravil, jak tu následuje, věrně pravdivě, totiž:

23. „Děti Kainovy, mého zlého bývalého bratra, jenž dosud žije a žíti bude budoucně po všechny pozemské časy až do konce všech časů tělesně, nedostižitelný žádnému smrtelníku až do brzkého konce vší zlomyslnosti, kdy Všemohoucí sdělí pozdějším potomkům po velkém Čase časů skrze jednoho malého věštce velké věci a obšírně se zmíní o vašem zlém praotci (což se právě děje a již se stalo), považte dobře, co vám zde řeknu a sdělím podle nejsvětější vůle z Boha, všemohoucího, věčného Tvůrce i přelaskavého Otce všech andělů, Otců a lidí! Slyšeli zde velmi vzácná slova z tlam nejdravějších zvířat, která Bůh skrze mne umírnil a učinil schopnými řeči pro vás, kteří jste byli zkaženi, více nežli tato zvířata, velkou zlomyslností hada Hanocha a nyní zejména Lamecha, který se stal velkým pachatelem ohavností, před nímž má nyní veškeré stvoření hroznou ošklivost, a na jehož šíji spočívá již jako Světy těžké soudy Boží a mají pozorné oko na téměř již zcela naplněnou nádobu ohavností nad Hvězdami.

24. Jelikož dosud tedy byli a dosud jste ještě nejmladší, kteří se museli proti své poněkud lepší vůli spojiti s hadím vojskem Tataharovým, slitovala se nezměrná láska Boží nad vámi a dala vám předně poznati nekonečný zločin neznaboha Lamecha a jeho nanejvýš naduté panovačné zuřivosti. Potom vás dovedla sem zázračným způsobem v krátké době po tak dlouhé cestě, která by se při obyčejné chůzi sotva za stodvacet dní urazila, když vás byla především tím dříve zachránila ze smrtelných drápů šelem, kdy proklatý Tatahar došel svého spravedlivého soudu a ukázal pak skrze smrt vaší vlastní smrt a vyslal nyní mne k vám, který jsem již dávno skrz naskrz živý, abych vás probudil ze spánku smrti a ukázal vám život v pokoře a ve stále dobrovolné poslušnosti nejsvětější vůle Boží a abych vás vedl do země, kterou pro vás připravila věčná láska Boží. A až se zcela v lásce k Němu ve vší pokoře poznáte, pak teprve také přistoupivší k tomu milosti poznáte pravou svatou, nejsvětější hodnotu života v sobě a z toho teprve nejsvětější a největší hodnotu ve věčné lásce svatého, všemohoucího Tvůrce všech věcí a přelaskavého Otce všech andělů a lidí nejen této Země, nýbrž ještě jiných nesčíslných Světů, o nichž jste dosud neměli ještě nikdy ani tušení; neboť věděti to jest dáno pouze dětem a andělům Božím.

25. Avšak jednou se Světy pokloní této Zemi, ježto její světlo, bude větší nežli světlo všech nebes; neboť jednou tu bude svítiti svatost Boží všem národům, které budou dobré vůle. A zůstanete-li věrni v pokoře a v dobrovolné poslušnosti nejsvětější vůle věčného, velkého Otce, pronikne toto světlo také k vám a učiní vás skrz naskrz živými; kdybyste se snad někdy povyšovali jeden nad druhého, pak toto nejjasnější a nejsvětější světlo, z nejvnitřnější hlubiny Boží vycházející, přijde k vám jen jako světlo nejvzdálenějšího Slunce stvoření do nejtemnější noci Země.

26. Hleďte, potomci Lamechovi dosáhnou pro svou pýchu svými hlavami brzo oblohy, prorazí ji svou prokletou, slepou a hluchou ztrnulostí jako temní, zlí bezbožníci právě na o n o m místě, kde je ona velká nádoba nyní již téměř zcela plná všelikých ohavností. Tato velká nádoba se pak zřítí k zemi, plná hříchu a nejstrašnějších soudů Božích; potom se všichni pachatelé zla ve vlnách bahna smilstva utopí a udusí a strhnou s sebou převeliký počet dětí Božích, kteří se dají dcerami hada ve svých srdcích zajmouti a budou s nimi páchati smilstvo a ploditi děti hněvu a kletby Boží, které budou nazývány dětmi pekla a kojenci draků a nebude tu více nežli osm osob ušetřeno.

27. Avšak nežli se toto vše stane, nechá Pán po tři sta let přicházeti učitele a proroky, kteří je budou varovati před jeho soudy a budou jim kázati pokání na odpuštění hříchů a úplné změny jejich smrti plného zdánlivého života pekelné moci a budou jim ukazovati stopu pravého života z Boží nekonečné slitovné lásky a milosti a budou jim divuplně v malém dokonce ukazovati druh nastávajících velkých soudů Božích.

28. Potom se stane, že zlá havěť uchvátí učitele a proroky a dílem je usmrtí, dílem svými hadími rameny ovine a strhne je dolů do močálu jejich smilstva a zkazí je a usmrtí na duchu a k tomu je učiní ještě vrahy jejich vlastních dětí (N.B.jako nyní u vás ve vašich Mně nadmíru libých besedách!“)

29. Potom nechá Bůh posledního učitele – bratra jediného spravedlivého syna, který bude slouti Boah (Noe), to jest „spravedlivý syn“, jménem Mahalai, na jeho vlastní žádost ještě cestovati po městech ohavnosti a kázati tam. Ten okusí zlo a sám se stane zlým, na konec opustí Boha a zahyne v močálu.

30. Teprve tehdy bude ona zmíněná nádoba plná hříchu a soudu, rozbita a vší kletbou obtížena vržena k Zemi a ze svého středu na všech zlých bodech zapálí, a jen kvůli nemnoha spravedlivým otevře pak slitovná láska Boží mocná stavidla nebes a vysoké přívaly se budou valiti i přes nejvyšší hory k umírnění pekelného ohně a k udušení a čištění dětí, jakož i Země samé k nošení lepšího pokolení podle vůle Boží.

31. Vy však nebudete navštíveni ani ohněm ani zátopami, budete-li pokorně poslušně zachovávati nyní vám zjevenou vůli Boží, která láskyplně zní takto:

32. „Vaší prvou myšlenkou budiž Bůh, jeho vůle, jeho Láska a milost; a když se takto den odebere do hvězdné třpytící náruči noci a poslední paprsek krásného Božího Slunce sladce dozní nad širými nivami Země, pak se odeberte do této zkoušející světelné myšlenky svého nesmrtelného ducha, do požehnaného klidu svého těla.

33. Nestarejte se o potravu pro tělo; neboť kde Pán nějakému kraji na Zemi požehnal, tam jeho obyvatelé nebudou muset nikdy trpěti hlad, dokud se jejich snaha bude upírati k tomu, aby měli stále na zřeteli a v srdci jen nejsvětější, vše žehnající Vůli věčného, velkého Otce; neboť lidé byli stvořeni proto, aby poznali Boha a Jeho nejsvětější vůli, aby podle ní žili a slovem a úplným skutkem chválili a velebili nejsvětější jméno, velkého, věčného Boha!

34. A budete-li to ve vší pokoře a dobrovolné poslušnosti z čisté nezištné lásky k Bohu činiti, bude Bůh také vždy hotov co nejmilostivěji vám oznámiti Svou nejsvětější vůli, dílem prostředně skrze mluvící přírodu, dílem však také bezprostředně skrze Své vlastní živé slovo, hlasitě mluvě ve vašich srdcích.

35. Opomenete-li to učiniti i jen jeden den v nějaké vás zkoušející zdánlivé postačitelnosti pak bude srdce toho, kdo by tu mohl zapomenouti na Boha obtíženo nejprve napomínajícím smutkem a po sedm dní bude němé jako shnilý strom. A jako bude půda Země pod šlépějemi poslušného až k jeho ústům vyháněti, nositi a ke zrání přiváděti ty nejušlechtilejší plody, tak se také bude Země pod šlépějemi neposlušného stávati pustinou a nebude nositi nic jiného nežli prach, kamení, trny a bodláčí a jedovaté bobule.

36. Neboť nekonečná láska a moudrost Boží dává každému, což jeho jest. Zbožným, poslušným dětem dává chléb, med, mléko a sladké plody tělesně i duchovně, neposlušné pyšné hadí havěti dává však kameny, prach a bodláčí a jedovaté bobule, duchovně i tělesně, aby ona zlá havěť zahynula a aby byl mrtvý duch pokud možno zachován a ponenáhlu opět oživil v nekonečné slitovné lásce velkého, věčného, nade vše jedině nejsvětějšího Otce.

37. Hleďte, vy všichni jste si rovni, - rovni vy muži a rovny vy ženy! Avšak vy ženy pokrývejte náležitě stydké části jakož i své tělo a zejména však svou hlavu, aby vaším chlípným chováním nebyl muž podražďován k smilstvu, jako když had vábí velkou, skrytou chtivostí svých svůdných očí svobodný rod ptáků do usmrcujícího zajetí své jedovaté tlamy; neboť vy ženy jste především dětmi hada a plny jeho jedu. Proto buďte především hlavně cudné jako královna včel, která se neodvažuje se svým počínáním na světlo sluneční, nýbrž dnem i nocí starostlivě po buňkách svých pokojných dětiček; tak také i vy máte býti a ve všem poslušní svých mužů, pokud to vyžaduje nejsvětější vůle Boží. Avšak, kdyby vás nějaký muž – čeho by se nemělo ani vzpomínati – proti nejsvětější vůli Boží k něčemu chtěl nutiti, bude také vám dovoleno svou hlavu před mužem obnažiti a jemně mu připomenouti z Boha vycházející povinnosti. A jestliže toto vše takto přesně splníte, pak vás Pán zahrne velkými milostmi a stanete se sladkou rozkošnou podívanou konečné kráse věčného, svatého Otce, věční a nesmrtelní.

38. Vám mužům nebudiž však dán žádný jiný zákon, nežli vždy se vám oznamující nejsvětější vůle nejvyššího Boha; kdo z vás by ji nechal někdy ve svých prsou nepovšimnutou, před tím se svatá ústa Boha, jakož i přírody uzavrou. Pak mu bude dán, ježto se odvrátil od Boha na venek, také vnější zákon, který jej učiní otrokem hříchu a služebníkem pekla, jestliže své srdce ihned nezlomí, v pokorné poslušnosti je neočistí a pak je opět a prose a dlouho se modle před Boha v bázni nepřinese, aby mu Bůh opět požehnal a Svou nejsvětější vůlí je posvětil. (N.B. To budiž také vám dobrým znamením, jak a proč máte usilovati o znovuzrození!)

39. Nyní však povstaňte a oblečte na sebe tento, dětmi Božími pro vás připravený šat – tento zde mužský, a tento zde ženský – abyste se rozeznávali pohlavím také v oděvu mravně, cudně a způsobně. Daleka však od vás budiž všechna nádhera a pýcha; jen přikrývati vás má šat a chrániti před nachlazením v chladných nocích tělesně a duchovně přiváděti k Bohu v teple věčné lásky, mírností a poslušností.

40. A zde vezmi také každý z vás pásku a zavaž si jí oči, aby nikdo nedostal závrať z propastí, přes které vás povedu až budeme na určitém místě, dáte opět volný běh světlu svých očí a s velkou radostí tu budete pohlížeti na svou příští předběžnou domovinu, převelikou láskou předobrého a přesvatého Otce nádherně zařízenou. Tam se občerstvíte požehnanou stravou země a budete jísti z rukou dvou vás tak již očekávajících velkých dětí Božích, muže a ženy k věčné životní posile vašeho ducha. Nyní mne následujte podle nejsvětější vůle! Amen.“

41. A hle, tu je Můj Ábel rychle vedl po sedm dní a nocí až k určitému místu po cestě přes třicet dní dlouhé, a to bez odpočinku a bez potravy, neboť v té době byli Mými hosty a létali jim jak říkáváte – pečení ptáci do úst, to jest : Krmil jsem je zatím duchovně; duch je pak sílil na duši a duše posilovala tělo; a tak mohli při této Mé pravé nebeské stravě zcela dobře vydržeti.

42. A když takto ve zcela dobrém stavu dospěli na určité místo, přišli ihned obě zde je čekající děti Boží aneb děti Mé lásky, Ahujel a jeho žena Aza („syn nebes“ a jeho žena jako „němá spravedlivá žádost“), jako vnuci dětí Adamových před Setem a sejmuli jim pásky s očí a co nejvlídněji je přivítali. Tu užaslo mocně těchto čtrnáct dětí před těmito dvěma velkými dětmi Mé lásky, které měly správnou míru člověka, totiž šestsetšedesátšest palců muž a žena o šedesátšest palců méně, zatím co oni zachránění měli sotva míru vašich šedesáti palců

43. A když nyní opět plně používali své oči a uši, jal se anděl opět mluviti řka: „Děti, zde jest místo vašeho určení, a tyto dvě velké Boží děti považujte za své Bohem vám dané rodiče a ve všem jich následujte, neboť taková jest vůle Boží, kterou jsme vám při svém prvém oslovení musel zamlčeti!

44. Oni vám vždy potvrdí, co bude Bůh mluviti k vaším srdcím, a vždy vás budou probouzeti, přijde-li na vašeho ducha spánek, a budou vás učiti mnohým užitečným věcem, které vám budou velmi prospívati, jak tělesně, tak i duchovně. A pohlavně se nemáte poznávati dříve, dokud vám tito vaši rodičové podle nejsvětější vůle Boží nepožehnají; a i když pak budete také požehnáni, buďte nicméně vzdáleni všeho smilstva, nýbrž ať se cudnost stkví na vašem těle jako břečťan a ať nikdy různice, hněv, závist, lakomství a smilstvo neznesvětí nikdy posvěcení plození vašich dětí, nýbrž střídmost ve všem a láska Boží nade všecko budiž vašim pravidlem. Budete-li to konati, bude život vašeho těla dlouhý a váš odchod se Země bude ve velikém světle nekonečné milosti věčného, svatého Otce, kde vás teprve očekává pravá odměna, věčný život, v prostranném lůně přesvatého, přelaskavého Otce ve vysokém nebi nad Hvězdami a kdysi, ach kdysi v jeho přelaskavém Srdci Samém!

45. Avšak o tom vám podají podrobnější zprávu vaši rodičové, kteří jsou poučováni Bohem a mého poučení před vašima očima nepotřebují! – Boží láska vám žehnej a jeho milost vás osvěť a posvěť a veď vás k životu! Amen, amen, amen.“

46. A nyní vězte, že to jest založení Siny aneb Číny, kterážto země zůstala ušetřena potopy a ještě dodnes je v celku mnohem lepší nežli ostatní krajiny této země až na několik bláznovských zhoršení, která sem byla teprve později dovlečena seznámením se s ostatními lidmi zlého světa. Neznovuzrozený ať se nikdy neodváží hlásati tady Mé evangelium! Amen.

Kapitola 36 Náhled v mobilu Impresum