A hle, ještě hlouběji máš pohleděti, jak a proč jsem vše tak připravil! Hle, Měsíc má skvrny a mnoho temných míst, a Země má studené, ale pevné póly, a má vysoké hory a má nízká údolí, a má prameny, potoky, řeky veletoky, jezera a malá a velká moře; a Slunce má skvrny, velké a malé. Nuže hleď, toto vše jsou účinky lásky a milosti, anebo přiměřeného tepla a světla, což vše jest věčná Láska a Moc Božství skrze Ní. Proto pohleď na slabé a na Měsíc, jak se sobě podobají a jeho podstata ti bude otevřena; pozoruj silné podle jejich veškerého konání a před tvýma očima bude ležeti odhalení Země; a od jednoho pólu k druhému musí tu býti tuhý klid ducha v Lásce k Lásce, aby se vše, co obklopuje Ducha mohlo v stálém pořádku pohybovati a tím býti činné k společnému cíli věčného udržování. Neboť hle, na klidu vše závisí; bez něho nemůže být dosaženo ničeho, a kdo není jako póly Země, ten neproniká své nitro jako čára mezi póly střed Země. A vaše láska musí být studená jako led pólu, abyste byli schopni přijmouti veškerou teplotu Lásky božské. Neboť hle, co je teplé, není způsobilé k přijetí tepla; ale co je ve svém klidu chladné, to je způsobilé v hojnosti teplo přijmouti a nechati do všech částí života prouditi. Neboť hle, kdo přijímá teplo, jež je Boží Láska, pevně je v sobě podržuje a nedává mu dále prouditi, ten jest lakomcem a rozloží se v sobě a zničí se jako led na ohni; kdo je však přijímá jako póly a ihned je opět dává všem kteří jsou kol něho blízko i daleko, u toho jest božská láska na pravém místě a odpovídá zcela vůli velkého a svatého Dárce. – Domácnost Boží, Kniha 1, Kapitola 5, Odstavec 35