2. Nyní jsi zřel Slunce a pochopil je co do přirozenosti, která jest a býti musí jednoduchá, aby mohla trvati k účelu, pro který tu z řádu lásky jest a býti musí.

3. Obrať svůj zrak ke znovuzrození ducha, a k národu Božímu, a k Zákonu Lásky a k Životu svobody ve světle milosti z vod slitování, a před tvým zrakem se bude vznášeti odhalené Slunce, a žádný pohyb v něm ti nezůstane ukryt.

4. Avšak hleď, také Slunce má své póly, z nichž veškeré jeho světlo a teplo rozlévá ze středu klidu milosti přes celý jeho rozsah, a kdyby nemělo klidu pólů, nemělo by ani světla. Neboť hle, klid jest k přijetí světla nevyhnutelně nutný a musí se rovnati klidu lásky v Bohu; jen v klidu přichází vnímavost pro Život a Světlo.

5. A hle, je-li vzduch klidný, pak jest také na Zemi čisto a jasno, vanou-li však různými směry prudké větry, dostavují se brzy černé mraky a zatemňují světlo.