Asmahael a tygr.

1. A nyní kráčeli otcové klidně po stinné cestě mezi cedry a palmami k jihu a na této as hodinu trvající cestě byli v dobré mysli a chválil a velebili Mne v srdcích neboť nyní měli velkou podívanou, neboť příroda se stala pro jejich Mým slovem posílené oči úplně průhlednou.

2. (N.B.Způsobem, který vám byl již poněkud znázorněn v oblasti výplodů přírody viz. Naturerzeugnisse : Nr.8, 46, 47 spisů Novo-Salemských.)

3. A když ušli polovinu cesty, hle, tu se Asmahael pojednou zarazil, a neodvažoval se ani krok dále učiniti chvěje se na celém těle.

4. Henoch se ho však ihned tázal: „Asmahaeli co je ti, že ti tvé mladé údy vypovídají službu? Pověz nám směle, zda vidíš nějaké nebezpečí, anebo zda tě potkala jiná nehoda; neboť hle kráčíme po cestě Páně a Pán je s námi jako my s Ním! Proto nám věrně sděl, co tě zadržuje a kormoutí! Amen.“

5. Tu se Asmahael vzpamatoval a ještě velmi sklíčený pravil. „Ó, praotcové země a také ty, můj z lásky moudrý Henochu! Podívejte se jen trochu vpřed a spatříte mocného zuřivého tygra! Už cení velmi dychtivě zuby a napíná smrtelné drápy k velkému skoku, aby mne uchvátil, roztrhal vypil mou krev a snědl mé tělo! Neboť toho strážce svatých výšin nelze nikdy v jeho strašné zuřivosti zkrotit; ano, jeho bdící, krutá věrnost zuřivosti jest taková že podobné na Zemi není!