Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 188 Domácnost Boží, Kniha 2

Kisehel poučuje Lamecha o zpracování zlaté rudy. Thubalkainovo povolání.

9. listopadu 1842

1. Když poslové vyšli na všechny strany, aby najali dělníky, bylo to podle nynějšího času právě kolem páté hodiny odpoledne, obrátil se Kisehel na Lamecha a řekl mu:

2. „Lamechu,hle, zde na tomto místě leží v zemi velké množství nejčistšího zlata! Tento kov je nejušlechtilejší ze všech kovů Země; ale tak, jak se tu nachází smíšený s pískem, nelze ho k ničemu použít!

3. Proto musí být napřed rudným mistrem očištěn, a to vydatným ohněm. Slije-li se pak v těžké slitky, dá se těžkými kladivy na širokých kovadlinách také s malou námahou roztepat na velké plechové desky tak, že hrouda tohoto kovu jako pěst velká dá plechovou desku, na níž by bylo dosti místa k stání pro sto lidí.

4. Proto bude třeba opatřit také ihned zdatného rudného mistra.

5. Máš-li ho, zavolej ho sem a dáme mu návod, jak má tento kov zpracovat.“

6. Lamech tímto oznámením převelice potěšený, odvětil poté Kisehelovi: „Poslyš, velký příteli, tu je nadmíru snadná pomoc.

7. Můj syn Thubalkain, jenž se na nějakou dobu jakoby manželsky spojil se svou sestrou Naemou, je hlavním rudným mistrem a vyzná se v umění vyloudit ze země tento kov a pak mohutností svých kladiv upravit, jak to vidíš na všech těchto kopacích nástrojích, které jsou zhotoveny všechny od něho! Nebyl by to pravý muž se svými pomocníky pro toto zaměstnání? Dám-li ho zavolat, bude také ihned zde.

8. Je-li vám tento můj syn vhod, sdělte mi tedy svou vůli a já vynaložím vše, aby již nikde ani dost málo nejednal proti vaší vůli.“

9. Kisehel řekl poté Lamechovi: „Ano, Thubalkain je pravým mužem. Pošli ho sem; ale dříve než bude tento kov se svými pomocníky čistit, musí být ještě sám očištěn.

10. Neboť v jeho složení je značně více nečistého písku než ve složení tohoto ušlechtilého, ale nyní ještě surového kovu.

11. A jako bude tento kov očišťován ohněm a solí, tak bude muset také Thubalkain projít napřed naším ohněm a solí, než bude úplně s to čistit tento nejušlechtilejší kov.

12. Pošleš-li však za ním posla, pak mu řekni, aby o všem tom, co se zde přihodilo, před Thubalkainem pomlčel. A tak tedy to můžeš učinit. Amen.“

13. Lamech, jenž tu nezpozoroval již žádnou mužskou bytost, otázal se poněkud rozpačitě Kisehela: „Velký příteli, vše bude dobré, dovolíš-li mi, abych šel do města! Tam se nalezne snadno posel, kterému uložím tuto záležitost; ale zde není mimo ženskou bytost a mimo nás přítomen z mužského pohlaví již nikdo, jemuž by se něco tak veledůležitého mohlo uložit.

14. Proto dej mi také v tomto případě radu, kterou jsem ochoten ihned následovat.“

15. Kisehel pravil poté ihned Lamechovi: „Hle, bratře Lamechu, také ženy mají nohy! Zvol si však z nich tři, neboť jedna by se za posla ke královskému synu nehodila.“

16. A Lamech povolal k sobě ihned tři nejvýmluvnější, představil je Kisehelovi a otázal se ho, zda se k tomu hodí.

17. Kisehel přisvědčil a ony tři ženy byly ihned poslány k Thubalkainovi. Když pak ony tři ženy odešly, pravil Kisehel Lamechovi:

18. „Bratře Lamechu, máš-li hlad a žízeň, pošli ženy a dívky s vyprázdněnými koši do svých spižíren, aby přinesly pokrmy a nápoje!“

19. Lamech odvětil: „Ano velcí, milí přátelé, kdybych byl hoden té milosti, že by se vám zalíbilo pojíst se mnou, ubohým hříšníkem, pak v té věci ihned učiním, co jste mi poradili.

20. Jsem-li však toho ještě úplně hoden, budu se raději tak dlouho postit, dokud mne neshledáte hodnějším této milosti než právě nyní.“

21. Kisehel odvětil Lamechovi: „Bratře, hle, neuplynuly ještě ani tři dny od doby, kdy kráčel Jehova viditelně a tělesně v úplné lidské podobě mezi námi a jedl a pil s námi – a přece jsme nevýslovně méně vůči Němu, nežli jsi nyní vůči nám!

22. Jestliže však s námi jedl Jehova, proč bychom neměli my, tvoji bratři, jako vesměs potomci dosud žijícího otce Adama, s tebou pojíst? Proto jen pošli pro pokrm a nápoj a nebudeš jíst z košů sám, nýbrž my s ženami a dívkami budeme na tom mít náležitý podíl.“

23. Tu povyskočil Lamech radostí téměř šílený, chválil a velebil Boha za tuto pro něho nevýslovně velkou milost a poslal ihned ženy a dívky, aby přinesly z jeho spižíren to nejlepší.

24. A ženy běžely s jásotem do města, aby přinesly pokrm a nápoj.

Kapitola 188 Náhled v mobilu Impresum