35. A všechna, dosud žádným stvořeným andělským duchem nespočítaná, Slunce se všemi svými velkými ohnivými obyvateli, co tedy činí anebo co mohou činit? Poslyšte! Nemohou činit nic jiného, než co činí nejvyšší praarchanděl: ve svém vznešeném nejuctivějším tichu: plní svatou vůli předobrého Otce. A to je vše, co mohou činit. Jejich velkou chválu hlásá každé Slunce ještě nekonečně dalekým stvořením a takto hlásají si vzájemně tiše svými dalekými paprsky, že je jen jeden Bůh a že tento Bůh je jeden a týž svatý, přelaskavý Otec, který je miluje, stvořil je pro lásku, aby milovali též daleké temné prostory a oživovali je láskou svatého Otce.

36. Ó otcové, bratři a děti, věřte mi, celá Země je plna lásky svatého Otce; neboť kdyby jí nebylo, věru, neměli bychom základ, na který bychom své nohy postavili a již dávno by byla i naše těla pohltila hrozná propast věčné nekonečnosti.