Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 19 Domácnost Boží, Kniha 1

Kain zavraždí Ábela.

1. A hleď, a poslyš dále! – Obě obětní stáda Ábelovo a Kainovo byla nedaleko od sebe a celá ta vzdálenost obnášela sedmkrát deset kroků a stádo Ábelovo leželo směrem k východu a Kainovo směrem k západu.

2. A hle, když Kain zpozoroval, že kouř Ábelův stoupal vzhůru k nebi a jeho kouř stále padal k zemi, tu se rozzlobil Kain v srdci; ale svou tvář učinil hladkou, aby jeho zlost nikdo nepozoroval, kdežto Ábel se modlil za Kaina ježto zpozoroval jeho šibalství.

3. A Pán uslyšel snažnou prosbu Ábelovu a nechal podle jeho zbožného přání slyšeti Svůj hlas rozlícenému Kainovi a pravil silným hlasem:

4. „Kaine, proč ses Mi stal nevěrným a nechal své srdce zajmouti zlobou a proč se přetvařuješ a lžeš očima? Ty kuješ zlo v mysli proti Ábelovi! Není tomu tak? – Zapři to můžeš-li!

5. Slyšel jsem, že jsi zlořečil Mému Slunci a viděl jsem prázdné snopy, jimiž jsi Mne sytil ve své lenosti a v lakotě a viděl jsem tě také několikráte ve velké lenosti smilniti, ježto jsi téměř vždy opomenul konati co ti bylo přikázáno, nežli jsi souložil se svou ženou. A řekni, není tomu tak?

6. A hle, Já jsem k tomu trpělivě přihlížel a nedal jsem na tvou hlavu dopadnouti Svá trestající práva a nerozlítil jsem Se na tebe ve své svatosti! Proto uvažuj o Mých slovech a staň se v srdci zbožný a budeš Mně milý, a tvá oběť bude opět přijata; ježto však setrváváš v skryté zlobě svého srdce, proto, se zahostil před tvými dveřmi hřích a bude vládnouti nad tebou, a ty a všichni tvoji potomci se stanete jeho otroky a sluhy a smrt přijde na vás všechny.

7. Proto nečiň mu nyní po vůli, aby vládl nad tebou, nýbrž zlom jej mocně a učiň si jej poddaným, aby ses stal svobodný, - pánem své vůle, která jest v podstatě zlá, protože je z tebe a ne ze Mne!“

8. A hle, tu se shýbl Kain k zemi, jakoby chtěl litovati své viny. Ale hle, tu spatřil u nohou hada a mocně se ho ulekl a povstal rychle opět se země a chtěl prchnouti k Ábelovi; ale aj, tu ovinul had jeho nohy, takže nemohl s místa.

9. A had pozvedl hlavu a otevřel hubu a pohyboval svým rozdvojeným jazykem a pravil Kainovi: „Proč chceš přede mnou prchnouti? Co jsem ti udělal?! Hle, jsem bytost jako ty a musím se plaziti v této bídné podobě; vysvoboď mne, a já se stanu tobě podobný a krásnější nežli tvá žena Ahar, a ty budeš jako Bůh silný a mocný nade vším, co je na Zemi!“

10. A hle, tu pravil Kain hadovi: „Hle, ty lžeš; neboť když jsem tě nalezl v trávě, roztrhl a požil, podvedl jsi mne! A jak mám nyní tvým slovům důvěřovati?“ Neboť tehdy jsem musel kvůli tobě mnoho trpěti; proto znám tvou lež a nemohu nikdy tvému hlasu důvěřovati. A neslyšel jsi také předtím slova Jehovova shora?!

11. Proto, je-li v tobě jen trochu poznání pravdy, vysvětli mně to vše svým hlasem a přesvědč mne o opaku, a já ti uvěřím a podle tvé žádosti učiním!

12. A hle, tu pravil opět had řka: „Hle, všeho toho je vinen tvůj bratr Ábel! Chce strhnouti na sebe moc vládnouti, aby tě jako prvorozeného oloupil o tvé právo; a vše toto provádí tak lstivě, že oslepuje dokonce Lásku Božství dělaje opřed jejíma očima zbožného, aby ho nechala vládnouti nade vším, co tu jest na Zemi, a tebe však s posměchem nohama pošlapává. Neboť kdybys tehdy, když jsi mne nalezl v trávě, učinil, co jsem ti radil, býval by ses stal pánem nade vším, kdyby byla úskočná chytrost tvého povedeného bratra předtím neobjevila, co se z tebe mělo přihoditi, - tehdy přišel v licoměrné bratrské lásce ihned k tobě, jakoby ti chtěl pomoci, ano, také ti pomohl, ale ne na trůn, který přináleží jedině tobě, nýbrž do bídy a do úplné nicotnosti tvé vznešené bytosti, co bys měl u sebe přece jen již dávno pociťovati.

13. Hle, dokonce ti záviděl tu maličkost, že Pán přijal tvou oběť jako oběť jeho a svými hanebnými lichotkami dovedl Jehovy beztoho slabou vůli zaříditi v tom smyslu, že Jehova tvou oběť zavrhl a mimo to musel na tebe dopustiti ještě až příliš tvrdou důtku.

14. A hle, ještě mu nebylo vhod, že tě Pán ihned nezničil. Proto pohleď jen kterak dosud chce obmyslně se modle, přemluviti Pána, aby na tobě vykonal to, co nyní ještě opominul.

15. A pohleď, velkou Ábelovu potměšilostí, jest to, že svou nejhanebnější, pokryteckou licoměrností chce přivésti Pána k tomu, aby mu ve Svém zaslepení odevzdal na konec všechnu Svou moc, načež Ho pak tento Ábel svrhne s trůnu. A tak bude pak Bůh na Zemi úpěti, on se však stane vládnoucím Bohem na trůně Jehovově na věky.

16. Proto se nyní vzchop, jest to naposledy, jsem ještě s to opatřiti tě nutnou sílou, abych zachránil Boha a tebe! Proto jdi rychle k němu a oslov jej sladkými slovy, aby tě ochotně následoval sem! Já jej potom pevně uchopím za nohy a za ruce, ty pak vezmeš kámen, udeříš jej silně do hlavy a tak mu dáš smrt, kterou ti skrze Jehovu vyhrožoval! A tak se osvobodíš od jinak jisté smrti a otevřeš oči slepé lásce podvedeného Boha, který tě pak učiní pánem na zemi a učiní ti poddanou smrt hříchu.“

17. A nyní takto ve zlobě svého srdce přemluven, opustil Kain toto místo a šel k Ábelovi a pravil jemu sladkým hlasem: „Bratře, bratře, přijď ke mně a osvoboď mne od hada, který mne chce opět zničiti!“

18. A Ábel mu odpověděl: „To, co míníš, že by se teprve mohlo státi, se již stalo, co však ty ode mne žádáš ve své zkaženosti, učiním já tobě ve své lásce. Smrt kterou mně zamýšlíš dáti, přijde na tebe, a krev, kterou chceš napojiti zemi, bude volat k Bohu a přijde na hlavu tvou a všech tvých děti, a kámen, kterým zabiješ svého bratra, se stane kamenem úrazu a rozbijí se o něj všechny tvé děti, a had pak zkazí všechnu krev Země a děti požehnání pak budou volati na tvou krev o pomstu, a pak přijde na vás velká temnota, a nikdo nebude rozuměti hlasu svého bratra, jako ty již nyní nerozumíš hlasu mému, poněvadž ses dal oslepiti svou vlastní velkou zlobou skrze postavu hada v tobě a mimo tebe, který byl, jest a věčně bude pravou kletbou spravedlivého soudu Božího!

19. A hle, jako mně Pán ukázal plán vší tvé skryté zloby a dal mně věděti o tvé velké zlobě, tak vím, co chceš a budeš se mnou dělati a proč!

20. Ó, ty, jehož slepota potrvá až do skončení všech času časů, odveď mne tedy jako nevinnou oběť a učiň mi podle své zloby v sobě a mimo tebe, aby byl tvůj had jako věčný lhář potrestán a aby ses pak mohl dozvěděti na sobě, kdo z nás dvou jest podvedeným!

21. A hanba, kterou jsi učinil Pánu, tebe zajme a po skutku ti budou otevřeny oči a uši, abys viděl, jak mne Pán přijme z ruky tvé k Sobě jako poslední Jemu libou oběť, neboť budoucně ti nebude dána oběť, nýbrž smrt, skrze kterou jsi obětoval svého bratra!

22. A hle já mám všechnu moc nad tebou a bylo by mně snadné zničiti tě jako tamto onu horu za řekou směrem k severu!

23. A hle, já zavolám na horu a řeknu: „Zde jsem já, Ábel, požehnaný Páně, naplněný mocí a sílou Ducha svatého, proto zmiz a vezmi za své, aby Kain zvěděl, jak velká jest jeho lež!“

24. A nyní vidíš Kaine, jak ona mocná hora zmizela ze jsoucna silou Ducha lásky jsoucí ve mně. A hle, rovněž tak snadné by mně bylo zničiti tebe! Ale abys viděl, že v Bohu není slabosti a v tvém bratru hanebné vládychtivosti, půjdu ochotně jako beránek na porážku za tebou.“

25. A hle, tu vzal Kain velmi vlídně Abela za ruku a pravil: „Ábeli, co si to o mně myslíš?! Já vyhledávám tvou pomoc a ty mne již předem chceš obviniti smrtí na tobě; pojď tedy a následuj mne k místu, kde tě očekává had a znič jej jako onu horu a osvoboď mne a sebe od výčitky hadovy!“

26. A Ábel mu krátce odvětil: „Jaký je rozdíl mezi tebou a hadem?! – Myslíš, slepče, že také já jsem bratrovrahem?! – Proto půjdu za tebou a zemru pro život a ty zůstaneš žíti pro smrt!“

27. A hle, to byla poslední Ábelova slova Kainovi, a od rtů Ábelových nepřišla již ani hláska k uším Kainovým; a tak ochotně šel, kam jej Kain vedl.

28. A když došli na místo, kde čekal had na Kaina, bylo to ono místo, kde se stala zřejmou Kainova potměšilost i ovinul nohy a ruce Ábelovy srazil jej k zemi, vzal velký kámen a roztříštil jím hlavu Ábelovu, takže jeho krev a morek postříkal daleko kolem zemi.

29. A had se uvolnil od noh Ábelových, vzal do tlamy onen kámen a donesl jej před dveře Kainovy a skryl se do písku pod trnité křoví.

Kapitola 19 Náhled v mobilu Impresum