Help

jakob-lorber.cc

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 nájdení 140 - 160 z 3247

[DB 1.185.19] Abys však zatím se svou otázkou nevstupovala opět nohama na půdu zemskou bez odpovědi, zapamatuj si: Co jest život u Mne a ve Mně Samém, to by ti bylo nemožno pochopiti; neboť jakým jsem Já Sám věčně a nekonečně nejvýš vlastní život, nebude s to nikdy ani nejvyšší nejdůmyslnější cherub pochopiti a zříti. Co se však týče vlastního života v tobě, není nic jiného nežli Můj dech v tobě anebo Můj dokonalý obraz v každém člověku. Jako Se však Já nacházím věčně a nekonečně ve stále nejjasnějším vědomí nejvýš vlastního nejdokonalejšího života, tak má také každý tvor v sobě jistou, i když tobě nejvýš nepochopitelně, nejmeí část tohoto mého života a jest z ní pro svou potřebu úplně živý.

[DB 1.185.33] A Abedam jí odvětil: „Poslyš. Má nádherná nejmilejší, Ghemelo, tvá starost není sice na jedné straně neodůvodněna; neboť takto nemohu stále u vás setrvávati, a to by také pro nikoho nebylo dobré. Neboť kdybych zůstával stále takto u vás, nemohl by nikdo nikdy k opravdovému samostatnému životu dospěti, protože hřích vzal již jednou svět do tvrdého otroctví a právě proto je také již na zemi beztoho velké množství nátlaku a donucování. Kdybych nyní Já jako nejvyšší Prasíla a Pramoc stále takto viditelně mezi vámi prodléval, měli byste také druhé donucování na zemi, takže by se tu nikdo ani v nejmeím nemohl svobodně pohybovati, ať sem či tam, anebo nahoru a dolů.

[DB 1.186.12] Hle, v Tobě jsme zajisté již obdrželi nejvyšší odměnu za naše, Tebe jedině nade vše milující srdce a to v tak nezměrné hojnosti, že jsme si této přesvaté odměny ani v nejmeí míře nezasloužili, i kdybychom Ti po celé za sebou následující věčnosti denně sebe nevýslovněji více mohli sloužiti nežli za tohoto jitra! Ano, všechna věčnosti dlouhá nejhorlivější naše služba by se musela považovati jen za pouhé marnivé nic proti nekonečné velikosti této nevyslovitelné, přesvaté, předchozí odměny, že Ses Ty Sám přelaskavý, přesvatý Otec odhodlal sestoupiti k nám červům pozemského prachu a že jsi nás všechny naplnil Svou láskou a Svým nejsvětějším světlem milosti, jehož všichni jsme byli a ještě jsme nehodní!

[DB 1.186.13] Ó, ať nás všechny pohltí Země do prostranné a plamenné rozsedliny, kdyby nám mělo vedle Tebe zůstati i jen nějaké nejmeí přání, ač také za povolení této prosby nebudeme moci tobě, ó, Emanueli, věčně nikdy býti dosti vděčni!

[DB 2.2.9] Ale nyní již desetileté dítě ženského pohlaví začíná dávat najevo své vyčnívající půvaby, zhlíží se opětovně v ďábelském zrcadle – a stává-li se pak dospělejší a dospělejší a pozoruje-li na sobě jen trochu bujné tělo, pak by také dívka již ráda téměř zcela polonahá chodila, kdyby to bylo jen zpola v módě a městská stráž to trpěla.

[DB 2.2.11] Vpravdě, vpravdě pravím Já: Jedna ženská osoba této doby je horší než sto tisíc nejhorších ďáblů z nejdolejšího pekla! Tito ďáblové přece před Mým jménem prchají, avšak taková ženská figura se však Mně a Mému jménu jen směje a ani dost málo se přede Mnou neskloní a mnohem méně ještě před Mým jménem, před nímž se musí v úctě sklánět všechna nebe, všechny světy a všechna pekla.

[DB 2.9.1] Po této řeči Abedamově týkající se poslání poděkovalo Mu oněch deset co nejvroucněji; neboť předně poznali Jehovovo nekonečné milosrdenství, lásku, trpělivost, shovívavost a mírnost a za druhé, protože jim prokázal tak velikou milost, že právě je, kteří se nyní považovali za nejnehodnější, vyvolil za nástroje svých velkých slitování.

[DB 2.9.9] A opět dále jsem vám pravil: „Pohleďte na stromy! Čím jsou meí, tím požehnanější a lahodnější a sladší je také jejich ovoce, a my je používáme s velkou radostí, vděční svatému dárci.

[DB 2.10.5] Protože jsme si však právě naším nesprávným poznáním nepředstavovali Jehovu jako člověka, nýbrž jako něco, co do podstaty nesmírného, o čem si již nemohl žádný z nás učinit ani ten nejmeí pojem, bylo potom také na jedné straně přirozené, že ovšem přespříliš titěrné pojmy o bohulibosti nemohly dopadnout o mnoho jinak, než jaká byla o něm Samém naše představa.

[DB 2.11.8] Neboť oni nepotřebují vůdce v moudrosti, ježto jsou jí všichni dostatečně vybaveni; nepotřebují vůdce v lásce, neboť všichni Mne znají a jsou dost srdeční, aby Mne nadevšecko milovali, nepotřebují vůdce v síle, neboť ji obdrželi jako ty; nepotřebují vůdce v moci, neboť Já jsem žádnému nedal meí díl.

[DB 2.21.12] Ó, mé srdce, ubohé srdce, chtělo bys nyní chválit a velebit, Jeho, svatého, nejvznešenějšího – a nemáš ani místa, abys přijalo i jen nejmeí jiskérku Jeho nekonečné, všemohoucí otcovské lásky! Proto pomlč raději o tom, co je ti nemožné vyslovit!

[DB 2.22.20] V chatě pak nalezneš, Má milá, čistá Puristo, náležité množství nejčistších nádob. V těchto budeš v čisté vodě vařit vždy tři a tři plody ve vaší rozšířené zahradě v hojnosti se nacházející toho druhu, které jsi s úžasem podávala Adamovi jako ranní dar a přidáš jeden velký hrnec pro Mne den co den, ráno co ráno, poledne co poledne a večer co večer a rovněž tak neméně velký hrnec pro každého, kdo bude chtít náležitým a důstojným způsobem jíst;. Pro sebe a pro své rodiče vezmeš pak nejmeí hrnec a vložíš do něho nejmeí plody.

[DB 2.23.1] Někteří otcové byli však ve svých srdcích dychtiví zvědět, která z obou ženských miláčků Abedamových je krásnější. Proto přistoupil pěvec Kenan k Abedamovi a chtěl se Ho na to jménem některých otázat.

[DB 2.23.27] Abedam jim řekl: „Mé milé dcerušky, nedělejte si zbytečných starostí. Těm, kdo se přede Mnou takto spravedlivě pokořují, se nedaří nikterak tak špatně, jak se domníváte, nýbrž jen právě naopak; neboť nikdo Mi není nikdy blíže a také Já nejsem nikdy nikomu blíže nežli právě ve stavu jeho největšího pokoření přede Mnou. A tomu je však nyní také u těchto otců, které vy nyní ve svých přeněžných srdcích přede mnou litujete a sebe samé bez potřeby, bez nejmeí viny obviňujete.

[DB 2.30.12] Bůh, nás všech přesvatý Otec, má nyní být podle sdělení mého bratra Lamela v nejvyšší lásce a milosrdenství osobně mezi otci výšiny.

[DB 2.31.22] Ó, kéž bych této milosti byla i jen v nejmeím hodna!“

[DB 2.31.25] Proto ti pravím, že Pánem jsem Já, a že ti nyní tuto ušlechtilou ženskou rostlinu vezmu a přesadím ji do jiné zahrady a ty ji budoucně již nespatříš, ježto ses mohl následkem své samolibé žárlivosti zapomenout vůči Mně, který jsem Tě dal zachránit od zániku pro tvou velkou chlípnou pošetilost.

[DB 2.32.19] Že Já prohlédám srdce tvé tak, jako celou nekonečnost, od nejmeího do největšího skrz naskrz jediným pohledem, o tom zajisté nebude pochybovat nikdo, kdo Mne poznal, zejména ve vlastním srdci, ale právě proto také vím, co vše tu ještě za tebou vězí, a rád bych - kvůli otcům - aby ses Mně bez ostychu svými ústy projevila.

[DB 2.32.21] A tu se začala Naeme zcela lesknout krásou, půvabem a nejohnivější láskou a tázala se Abedama vše překonávajícím, láskou se chvějícím, bázlivě nejvýš znějícím, vpravdě nejvýš panenským hlasem:

[DB 2.33.16] Ó treste trestů! Krutý treste! Ó, otče Adame, nyní teprve vidím jasně před sebou: protože ty ses rozdvojil s Bohem, proto také rozdvojil Bůh tebe samého, vzal z tebe polovinu tvého já, vytvořil z toho Evu a dal ti ji potom za pomocnici stále tě velmi trestající, která všechnu tvou dřívější světovou sílu učinila slabostí červa v prachu a dokonce tě vyvedla na vějičce bez nejmeího vzpínání z tvé strany z velkého ráje, a ty jsi, jak nyní pozoruji, toho trestu ani nezpozoroval.

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Náhled v mobilu Impresum