Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 3 Robert Blum, Kniha 1

Robert se domnívá, že je v narkóze.

1. Tato věc se mu zdá být velmi zvláštní a povážlivá. Zkouší také svůj hmat, zda snad není na údech jaksi již polomrtvý. Ale důkladným tlačením a třením všech částí duševního těla se přesvědčuje, že jeho hmat není nijak mrtvý, nýbrž naopak – až příliš živý.

2. Když se nyní, přesně zkoušeje, všestranně přesvědčil, že je úplně živý a neshledává se ze žádné strany nijak uzavřen, leč nanejvýš úplnou nocí a temnotou, táže se konečně zcela zoufale rozčilený:

3. „Kde to tedy, ke všem čertům, jsem? Co to ti krvežízniví psi ze mne udělali? Nezastřelili mne, jinak bych nežil! Také mne nezavřeli, neboť tu nenacházím ani stěny, ani podlahu, ani pouta na svých údech! Také mám svůj dokonalý hmat, též oči mám, vypíchnuty mi nejsou, a přece nic nevidím! Co to tedy se mnou udělali? Věru, to je hrozně zvláštní! Tento nepřítel lidí, jenž mne dal pro forma12 zastřelit, dal mne jistě nějakým chemikem zcela zvláštním způsobem snad nějakým všemu ostatnímu učenému světu neznámým narkotikem13 uspat, následkem čehož se nyní nalézám v tomto stavu! Ale počkej, padouchu, vrahu práva národů, až se z této narkózy proberu a vrátím se do Frankfurtu, pak se těš! Uvařím ti polévku, polévku proklatě vřelou!

4. Tento stav věčně nepotrvá. Budou si mne ve Frankfurtě a v celém Sasku naléhavě žádat. A já přijdu, ano, musím tam přijít. A až tam budu, pak tisíckrát běda tobě! Pak poznáš, co je to za zločin vztáhnout tak bezohledně a nejvýš proti právu národů ruku na předního poslance říšského sněmu! Má celá bytost, celé Německo, ano, celá Francie nesmí mít dříve pokoj, dokud nebude toto nejvýš hanebné mně, říšskému poslanci, způsobené bezpráví ve vší úplnosti usmířeno, a to způsobem, pro který Země a celé světové dějiny nemají ještě příklad!

5. Jen abych však byl z této zvláštní narkózy brzy probuzen! Hořím nejvýš spravedlivou pomstou, a tento nanejvýš obtížný stav trvá dále! To je, věru, pravý ďábelský proklatý vynález! Ale jen strpení, bude, musí být brzy lépe!“

Kapitola 3 Náhled v mobilu Impresum