Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 63 Robert Blum, Kniha 1

Hosté při pohledu na tanečnice. Lidová řeč ve vídeňském nářečí. Hrdinka barikád. Patetik.

1. Když jsou všichni pospolu v pokoji, tu zpozoruje jeden tanečnice a praví: „No, těch nám tu bylo také ještě zapotřebí! Náš stav a ony zde, to se hodí pěkně dohromady!“ Praví druhý vedle něho: „Ale potz Seppel Laudon fix Element! Sabbat mirzl (nářky na sobotu)! Švarné by byly! A ty krásné nohy, kdyby byly zdviženy, to by bylo žrádélko na Boží hod velikonoční! Saprment, jen kdybych byl zdráv, na mou duši, té prostřední z oněch třech předních něco bych řekl!“

2. Napomíná ho jeho soused: „Ale, prosím tě, Franc, buď jen nyní moudrý! Copak nevíš, že už nejsme na světě?“ Pravý prvý: „To vím dobře! Ale svět sem, svět tam, jsou holt krásné! A to bychom nesměli mít zcela žádný pocit, kdybychom mohli při tom zůstat lhostejní!“

3. Praví třetí: „Ale kdyby holt potom Franc přišel se svou nelhostejností do pekla, jak by mu potom bylo?“ Praví Franc: „Ee, vem to čert! Ty už holt jsi a zůstaneš hloupá potvora! Copak jsme snad nyní v nebi?! Anebo viděl jsi už jedno peklo, abys mohl říci, že jsi ještě nebyl v pekle?! Věříš, že my dva bychom byli snad až příliš dobří pro peklo?!“ Praví oslovený: „To už vím, ale napřed bychom museli být odsouzeni a pak bychom teprve viděli pekelný oheň! A myslím, že to nyní s námi přece jen takové není. Pálí mne sice zcela fix sakryš – ty už víš, co a proč! Ale to přece není peklo! Protože jsme nebyli ještě odsouzeni a protože také nevidíme žádný oheň. Ale já holt myslím, že kdybychom my nyní ještě nezanechali těch zpropadených děvek, když už jsme v duchovním světě, mohli bychom být mnohem snáze přijati do pekla než na světě! Ha, co myslíš, nemám snad pravdu?!“

4. Praví prvý: „Ano, ano, máš ovšem pravdu! Ale mohu přece myslet, jak mně hlava narostla?! Proto tedy nebudu nic dělat!“ Praví jiný: „Ano, ano, nic nedělat, nic nedělat! Přijdou však vždy nejprve myšlenky; po myšlenkách přicházejí skutky a po skutcích přichází peklo a potom je konec! Rozumíš mi? Potom je konec! Myslím holt nyní takto: Asi jsme zemřeli a jsme nyní v duchovním světě. Tu je třeba nyní holt být hezky klidný a poslušný a nemyslet a nemluvit a nedělat nic jiného, než co nám řekne Blum – a pak to s námi může být lepší!“ Praví Franc: „No, ano, to je také správné; nejsi nikterak tak hloupý, jak vypadáš.“

5. Praví po boku (obou) jedna barikádová hrdinka: „Podívejte se na ty dva lerchenfeldské šňupáky! Chtějí se navzájem vymluvit anebo namluvit peklo! Hahaha! To je legrace! Jeden byl větší šňupák, než druhý a čekají ještě na odsouzení, jako by nebyli už dávno odsouzeni! Hahaha! To je přece jednou legrace!“ Praví Franc: „Zadrž svou šibenicí páchnoucí chlebárnu!? Ty březnová haupflaxno všech vídeňských studentů! Ty prašivá barikádová sluko! No, počkej, tobě jich ještě před Kristovým nebeským královstvím naměřím, že přitom i nejblaženější panna bude volat: Ouvej! Podívejte se na tu jako kukačku strakatou hnojnici! Chtěla by nás všechny dohromady mít odsouzené v pekle! Koukej, abys ty tam se svýma rukama jako netopýří křídla vypadajícíma první nevletěla!“

6. Přistoupí k tomu jiný a patetickým tónem praví: „Přátelé, považte, kde jste! To přece není nějaký Frater aneb Brigitenau, kde se surový vídeňský lid tváří desetkrát surověji než jinde! Považte, zde je vážná říše duchovní, kde musí být člověk zcela řádný a vážný, aby nebyl okamžitě navěky ztracen! Neboť u Boha není v tomto světě žádné milosti a žádného pardonu!“ Praví ona hrdinka: „Ó, ó, ó, nerozhorlujte se tak příliš všemohoucně, vy ramenatý blbče! Že náš milý Pán Bůh nemůže mít slitování s takovými chlastouny věder piva, jako jste vy, to je přece snad zcela přirozené!“ Praví onen Patetik otvíraje velmi široce oči: „Co to praví blockbergská čarodějnice? Ó, na tuto sekyru se najde zajisté i zde v duchovním světě také topůrko! Není tu žádný sprostý chlap, kterému by nebylo líto rukou, aby této nejnecudnější děvce zakroutil krkem?“ Praví hrdinka: „Ó, s tím si námahu nedělejte! Neboť kdyby tu šlo o nejsprostšího chlapa, který by mně zakroutil krkem, pak by se k tomuto zaměstnáníčku nikdo lépe nehodil než vy! Ale tu si myslím, že takováto práce by byla pro vás ještě až příliš dobrá! Co si myslíte, kdo jste? Jste živý denní čtyř vědrový soudek piva. Poslyšte, pivečko a vaše volatá Mierl – to vám zde v duchovním světě chybí, proto jste tak vážný!? Ale jen se těšte, snad přijde i ta vaše Mierl také brzy za vámi. A pak bude milý Pánbůh ihned milosrdnější, než je nyní!“

Kapitola 63 Náhled v mobilu Impresum