9. Pravím Já: „To spočívá jako věčný řád v každé prvé, nejjednodušší základní síle. Každá síla je nerozložitelná v každém druhu svého základního bytí. Protože však každá síla je nerozložitelná, je jasné, že musí trvat dále v sobě a ze sebe. Síla je tedy stále tady, ať se projevuje anebo ne. Dokud se však nějaká síla neprojevuje anebo nemůže projevit, trvá v sobě samé jen jako síla němá a ve svém trvání (navenek) je, jako by jí tu vůbec nebylo. Má-li však síla (navenek) vystoupit jako trvající, musí být naproti ní postaven protiklad. A tímto protikladem nemůže být nic jiného než protisíla, kterou prvá síla je ve svém klidném dalším toku rušena. Kde se děje tento rušící konflikt, tam bude také jak jedna, tak i druhá síla viditelná jako trvající. Prvá síla přechází však přitom nepochybně do síly druhé a druhá naopak do síly prvé. A teprve takovýmto způsobem se stávají obě síly vzájemně postřehovatelné, a tedy také ve způsobu své činnosti viditelné.