Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 219 Velké evangelium Janovo, Kniha 3

219. - Kde hledat pravdu.

1. Pravím JÁ: „Příteli, ztratil-li jsi něco a pak to hledáš na nějakém cizím místě kde jsi nic neztratil a zdržuješ se tím, když ztracenou věc nenalézáš a divíš se, že jsi tak dlouho se vší pílí a s mnohým obětováním hledal a přece jen nic nenašel, - pak i když jsi moudrý a střízlivý muž, tentokrát jsi jím opravdu nebyl!

2. Hle, ty jsi hned z počátku svého poznávání shledal Mojžíše a všechny proroky prázdnými, bezduchými a nepravdivými, - považoval jsi je jako vše za marnivou lidskou slátaninu, nedal jsi si také nikdy práci, abys vnikl do ducha Písma, raději jsi promrhával čas a zlato, abys hledal pravdu tam, kde ji nebylo možno nikdy nalézt!

3. Tak jsi se shledával všude oklamaný a podvedený, nenacházel jsi nic nežli lež, pokrytectví a nejsprostší podvod. Tvé mnohé zkušenosti byly tudíž také nutně trpké a do této chvíle ti k ničemu neprospěly, leč že ti znenáviděly i život a odňaly všechnu lásku, vážnost a úctu k Bohu.

4. Kdybys byl však hledal pravdu na pravém místě, jistě bys ji byl také již dávno nalezl, jako ji nalezli velmi mnozí před tebou!

5. Věř Mi, pravda nevyžaduje víru tím způsobem co ty nazýváš vírou, ani ne prázdné netajené naděje, nýbrž pravda ti zjednává v tvém životním nitru nad slunce jasnou jistotu a o příštím životě neponechává sebemenší pochybnosti! Nejúplnější a nejzřejmější přesvědčení žije v tvém duchu, jakmile se probouzí láskou k Bohu a k bližnímu!

6. Ale ani v pohanské škole v Koraku v Egyptě a tím méně u starých pošetilců v Indii nelze ovšem něco takového nalézt!

7. To vše je člověku mnohem blíže a lze toho každému pilnému hledajícímu zcela snadno docílit; avšak musí to hledat tam, kde to lze nalézt, - jinak je každá námaha a práce marná! Z trní a hloží se hrozny a fíky nikdy nesklidí a v loužích a močálech se pšenici nedaří.

8. Také jsi řekl, že nejsi povinován Bohu ani láskou, ani bázní, ani nějakým díkem, neboť jsi Ho nikdy neprosil, aby ti dal jsoucnost! Kdyby byl tvůj duch již bdělý, pak by ti jistě co nejjasněji oznámil, čím jsi povinen Bohu, Otci všech lidí. Tvé tělo a krev ví o tom ovšem právě tak málo, jako neví tvůj kabát, hladoví-li tvůj žaludek.

9. Zde u tohoto stolu však najdeš jistého Filopolda z Káně v Samaří. Ten před několika týdny myslel zcela tak jako nyní ty a jeho slova se podobala také slovům tvým. Promluv si s ním, přijdeš k jednotnému světlu; teprve potom však ti dám pravé Světlo Já a pak se již ukáže, zda je Bůh hoden či ne nějaké tvé opravdové a věrné lásky! Zde hned naproti Mně sedí ten muž, s ním si napřed promluv! Jdi a uposlechni Mou radu; on ti jistě více prospěje nežli škola v Koraku!

10. MUREL se nyní ubírá obcházeje dlouhý stůl k Filopoldovi a praví: „Mistr mne poslal k tobě, abych od tebe obdržel vážnou a pravou jiskérku světla ve věci, na níž mi velice záleží. Řekni mi o tom něco dobrého a pravdivého!“

11. Praví FILOPOLD: „Příteli, slyšel jsem vše, co jsi před námi všemi řekl Pánu do očí! Poznal jsem z toho, že jsem kdysi sám nemnoho jinak myslel a mluvil; ale důvod byl ve mě samém. Také já jsem hledal někde, kde jsem nikdy nic neztratil; kde však jsem něco ztratil, tam jsem nehledal a proto jsem také nic nenašel. Teprve když tento Pán a Mistr shora a od věčnosti přišel k nám, byly mně oči otevřeny! Poznal jsem kdo jsem a proč a také jsem poznal, co je vůbec člověk a proč tu je! A nyní příteli, je vše ve mně světlem a žádná temná pochybnost nezastiňuje již nijak mé co nejjasněji osvícené bytí! Tak bude jistě také zanedlouho s tebou.“

Kapitola 219 Náhled v mobilu Impresum