Help

jakob-lorber.cc

Kapitola 251 Velké evangelium Janovo, Kniha 4

251. - Meč kárným prostředkem u nevěřících národů.

1. (PÁN :) „Přijdou doby, kdy moudří z Mého slova budou volat: „Pane, nyní je opravdu těžké být člověkem; pravda se nesmí mluvit pod vyhrůžkou trestu nýbrž nejvýš zcela tajně! To však, co chtějí falešní proroci, je zřejmá Iež a tedy rouhání Bohu! Pane ozbroj se konečně a vytáhni proti Svým nepřátelům nežli docela zničí Tvé pole života!“

2. Já však budu ještě a ještě váhat a řeknu každému kdo Mne bude takto se tázaje volat: „Mějte ještě nakrátko strpení, nežli se naplní daná míra! Setrvejte až do konce a stanete se blaženými; neboť vám čistým doléhání světa nezpůsobí škodu na duši a jako mé nejmladší děti, které jste za všelikých soužení, nesnází a běd prošli cestu těla, budete tím blíže spočívat na Mém srdci v Mém Království a Já vás učiním soudci světa a těch, kteří vás trápili nouzí a všelikým soužením bez jakéhokoli důvodu a práva ze Mne!

3. Zkrátka, Mé pravé učedníky bude možno vždy poznat podle toho, že se budou navzájem milovat tak, jak Já vás všechny miluji a že nebudou nikdy hlásat Mé jméno a Mé slovo mečem!

4. Ano, kdyby jednou nějaký národ stál cele v Mém světle a byl by ohrožen tvrdošíjnými slepými, nejvýš pohanskými národy, kteří naprosto nechtěli přijmout víru ve Mne, zato s chvatem a zuřivostí pronásledují Mé beránky, pak je na čase chopit se meče a zaplašit navždy vlky od zbožných stád. Bude-li však jednou proti vlkům uchopen meč ve jménu Mém, ať je pak uchopen se vší vážností, aby vlci pamatovali na meč, jenž je uchopil ve jménu Mém. Neboť kde jednou nastane soud ve jménu Mém, ať nemá snad vzhled nějaké sotva jen poloviční vážnosti!

5. Vůči slepým pohanům, jejichž duše jsou příliš vzdáleny Mému řádu a nemohou rozumět Mému slovu, ale jinak se oddávají své víře se zvláštní horlivostí, má být meč pouze jako strážce hranic pohotově na tak dlouho, dokud se sousední pohané nezačnou ponenáhlu podrobovat Mému řádu; stalo-li se to, pak ať nastoupí místo meče znamení bratrské shody a lásky.

6. Něco zcela jiného však je, budou-li se budoucně trvale této Mé nauce protivit lidé, kteří byli od počátku zváni „Boží lid“ a byli poučováni a ochraňováni - a přesto ji budou svou nejvýš zlou a sobeckou horlivostí pronásledovat; vůči těm jistě již nepoužiji žádný jiný prostředek nežli jen nejostřejší a nejbezohlednější meč! Běda jim, bude-li dopuštěn; pak neponechá ani kámen na kameni a nebudou ušetřeny ani děti v lůně mateřském! A kdo bude chtít uprchnout, toho šípy luku dostihnou a usmrtí, protože se chtěl stát ze sobectví proti svému vnitřnímu přesvědčení vrahem Mého slova a Mých (následovníků); neboť těm, proti nimž Já se Svými vytáhnu do pole, bude podstoupit těžký boj, z něhož věčně nikdy nevyjdou jako vítězi!

7. Nyní máte také pravidlo, jak a kdy máte ve jménu Mém používat meč! - Pochopili jste to vše zcela dobře a správně?“

8. Praví MATHAEL: „Pane, Ty má jediná lásko, po všem tom, co jsi dosud co nejmilostivěji řekl a vysvětlil, neshledávám v sobě již nic temného a vyslovuji Ti za to nyní z nejhlubšího základu svého srdce nejvřelejší dík oněch všech lidí a národů, které svou horlivostí získám pro Tvé slovo a pro Tvé Království!“

9. Praví CYRENIUS: „Pane, také já Tobě vzdávám zcela stejný dík a odvažuji se před Tebou dělat slabého proroka z toho, co jsi právě připojil k vysvětlení o používání meče proti známému národu Božímu: tento národ je asi velmi zastoupen v Jeruzalému! Nad tímto národem bych chtěl už nyní nejostřejším mečem udělat nelidsky velký kříž; neboť zdá se mi pro meč již přezralým!“

10. Pravím JÁ: „Ještě ne zcela; chybí mu ještě tři mistrovské kousky nejnelidštější zlomyslnosti! Provede-li také tyto přes veškeré nauky a výstrahy, pak teprve, příteli, bude nad tímto městem a všemi jeho obyvateli nejostřejším mečem učiněn tvůj nelidsky velký kříž! S tímto národem budeme však mít trpělivost ještě něco přes 44 roků a budeme jej varovat před zánikem ještě po sedm let všelikými posly, zjevováním mrtvých a mnohými velkými znameními na obloze! A příteli, kdyby také všechno to mělo být marné, pak se teprve provede nad nimi v největším měřítku a nejostřejším mečem tvé nelidské znamení! Chtěl jsem, aby tomu bylo zabráněno!

11. Ale co se tu ještě stane, to ví jedině Otec a jinak žádná bytost v celé nekonečnosti! Komu však On to ještě v pravý čas zjeví, ten se to také dozví!“

12. Tu praví CYRENIUS: „Ale Ty, ó, Pane, jistě o tom budeš zcela přesně vědět. Ty jsi ve Svém Duchu dozajista Otec Sám!“

Kapitola 251 Náhled v mobilu Impresum