17. Tebe jsem, vznešený Cyrenie, jen ve své hlouposti a duchovní chudobě prosil o podporuj nyní však beru svou nemotornou prosbu zpět! Neboť kde jsem nalezl v tak bohaté míře poklady nebes, tam již nepotřebuji poklady pozemské; také své pole a spálenou chatrč již nepotřebuji, protože jsem poznal a viděl Boží chatu ve svém srdci. Prodejte vše a zaplaťte těm, jimž něco dlužím pozemsky! Já však budu pracovat a ve všem, co je před Bohem správné, sloužit lidem neboť já dovedu pracovat; nabyl jsem za svého života lecjakých dovedností a proto jsem potřebný člověk. Tolik času se mi přece všude poskytne, abych mohl ve svém jednání vyhovět tomu, k čemu jsem se nyní pro veškeren svůj čas a pro věčnost rozhodl ?!“