Nyní vychází všichni z kuchyně a když spatří na sta hostů obědvajících a popíjejících u stolů, praví MAREK nejvýš užaslý nad tímto zjevem: „Ale, jakpak je to možné?! Ty jsi mně přece ani na okamžik neopustil a všechny stoly jsou plny a to jak vidět, ve velkém nadbytku! Také jsi přece nemohl ani jedno jídlo připravit a ještě méně dávat na stoly! Prosím tě, řekni mi přece jen aspoň tak trochu, jak jsi to provedl; neboť opravdu, vše spíše pochopím nežli tvou strašně nepochopitelnou rychlost, zejména v jednání, které přece je nutně vázáno na určitý časový a prostorový řád pro tuto Zemi! Prosím tě ještě jednou, abys mi dal jen malý pokyn o tom, jak jsi připravil ty pokrmy a odkud jsi je vzal! Neboť ze zpola připravených pokrmů v mé kuchyni nepřišlo na tyto mnohé stoly nic, protože jsem je tam právě viděl ještě zcela neporušené odpočívající a čekající na své určení!“ – Velké evangelium Janovo, Kniha 5, Kapitola 1, Odstavec 14