71. - Poslední čas před návratem Páně.

1. Pravil jsem JÁ: „Je věru kupodivu, jak jste ještě nerozumní! Vždyť jsem vám přece již dost často naznačil, proč se nedá pozemský čas zrovna navlas - jak míníte - s takovou jistotou určit, jako bych vám mohl přesně na okamžik předem určit, kdy budou ta nebo ona hora a její skalní vrcholy zničeny bleskem! Neboť máme tu co činit se souzenou hmotou, která ve všem zcela závisí na moci Mé vůle; ale u lidí, kteří mají svobodnou, sebe sama určující vůli, to tak nejde, čehož důvod jsem vám již velmi často ukázal a vy jej konečně jednou poznáte a proto Mně tedy také s podobnými otázkami budoucně nepřicházejte!

2. Chcete-li však již ono KDY a KDE mít naprosto podrobněji určeno, pak si zapamatujte co vám nyní řeknu: Kde je někde zdechlina, tam se také brzo shromažďují volní orlové.“

3. Pravili učedníci: „Ó, Pane a Mistře, Ty jsi zase řekl něco, čemu nemůžeme rozumět! Kdo je ta zdechlina a kdo jsou orlové; a kde bude zdechlina a odkud přiletí volní orlové?“

4. Pravil jsem JÁ: „Pohleďte nyní na shnilé a víru nemající farizejství a vidíte zdechlinu! Já a všichni, kdož věří ve Mne, Židé i pohané, jsou pak orlové, kteří brzy úplně stráví onu zdechlinu. Rovněž noc hříchů duše je zdechlinou, kolem které se začíná šířit světlo života, které zničí zdechlinu, podobně jako jitro noc, se všemi jejími mlhami a klamnými obrazy.

5. Jako se to však nyní děje před našima očima se shnilým a pravdu a víru nemajícím židovstvem, které se stalo jistě velmi mocnou zdechlinou, která asi za 50 pozemských let vezme za své, právě tak tomu bude v pozdější době s naukou a církví, kterou Já nyní zakládám. Také ona se stane ještě horší zdechlinou nežli je nyní židovství a také ji pak se všech stran napadnou volní orlové světla a života a ohněm pravé lásky a mocí svého světla pravdy ji stráví jako zdechlinu chtějící zamořit celý svět. A to se může stát ještě dříve, nežli uplynou po Mně, jak nyní tělesně jsem mezi vámi, dva plné tisíce pozemských let, -což jsem vám také již naznačil při jiných příležitostech.

6. Vy jste si však tehdy mysleli a také nyní myslíte, proč to tedy tak bude Bohem dopuštěno. Já jsem vám však také naproti tomu již často jako tentokrát ukázal, že Já nemohu a nesmím všemohoucností Své vůle držet lidi, jimž je k jejich sebeurčení dána úplně svobodná vůle, právě tak jako veškeré ostatní tvory, malé i velké v celé nekonečnosti; neboť kdybych to učinil, nebyl by člověk člověkem, nýbrž Mou všemohoucností souzeným zvířetem anebo rostlinou anebo kamenem. To snad nyní dobře poznáváte a chápete a nebudete se Mne již tak snadno tázat na věci, které jsou pro každého jen poněkud jasnějšího myslitele samozřejmé.

7. Jestliže však již nyní v této době, ve které ještě v těle na této Zemi mezi vámi kráčím a učím, povstali někteří, aby se ve jménu Mém potulovali a také Mou nauku ve svůj hmotný prospěch šířili, vměšujíce do ní též své vlastní nečisté símě, z něhož mezi hubenou pšenicí vzroste na poli života a jeho pravdy brzy mnoho nedobrého plevele, - bude pak v pozdějších dobách něco divného, když ve jménu Mém povstane ještě větší počet falešných a nepovolaných učitelů a proroků a mocnou řečí s mečem v ruce budou na lidi křičet: „Hle, zde je Kristus!“ anebo „Tam jest!“?!

8. Budete-li to však vy a později vaši praví a správní následovníci slyšet, pak nevěřte těmto křiklounům! Neboť podle jejich skutků je bude možno právě tak snadno poznat jako stromy podle jejich plodů; neboť dobrý strom přináší také dobré plody. Na trní však hrozny nerostou, ani na bodláčích fíky.

9. V čem však Království Boží záleží a jak a kde se jen v člověku samém rozvíjí, to jsem před vámi řekl farizeům předtím; a tak tedy zajisté také poznáte a pochopíte, že nebude možno věřit těm, kdož tu budou volat: „Hle tu, hle tam!“ Neboť jako je duch uvnitř člověka a z něho původně vychází veškeren život, myšlení, cítění a vědění a chtění a všechna vlákna proniká, tak je také Království Boží jako pravé životní Království ducha také jen uvnitř člověka a ne někde vně anebo mimo člověka.

10. Kdo to v sobě náležitě pojímá. a chápe v plné živé pravdě, tomu falešný prorok ve věčnosti nebude s to v ničem uškodit; kdo se však ve své mysli podobá větrné korouhvičce anebo třtině ve vodě, ten ovšem stěží najde kliduplný a v pravdě jasný přístav života! Proto nebuďte tedy větrnými korouhvičkami a třtinami, nýbrž buďte pravé životní skály, jimž bouře a vodní vlny nebudou moci uškodit! – Pochopili jste to nyní dobře?

11. Pravili učedníci: „Ano, Pane a Mistře, nyní jsme Tě zajisté opět pochopili, jelikož jsi nám vysvětlil věc také jasně a srozumitelnými slovy; ale mluvíš-li k nám často ve velmi zastřených obrazech, pak nemůžeme za to, když pravíme: „Pane, kde tu, jak tedy?“ Nyní jako vždy Ti také děkujeme za takovouto Tvou udělenou nám milost a prosíme Tě, abys měl s námi také vždy stejnou trpělivost.

12. Pravil jsem JÁ: „Kdybych byl jako jsou lidé, pak by Mně Má trpělivost s vámi již častěji došla; ale jelikož jsem Ten, jakého Mne znáte a pln nejvyšší trpělivosti, shovívavosti, lásky a mírnosti, nebudete si moci na Mou trpělivost také nikdy stěžovat. Buďte však také tak trpěliví, mírní a pokorní, jako jsem z celého srdce Já a milujte se navzájem jako opravdoví bratři, jako také Já miluji a vždy jsem miloval vás, tak tím ukážete všemu světu, že jste opravdu Moji učedníci! Nikdo z vás se nedomnívej být více nežli druhý učedník, neboť všichni jste rovní bratři; jen Já Sám jsem váš Pán a Mistr a také jím budu a zůstanu po věky věků, jakož i po všechny časy tohoto světa. Neboť kdyby neměl Otec trpělivost se Svými dětmi, kdo jiný by tu měl s nimi mít ještě trpělivost?!

13. My jsme nyní již značnou dobu pospolu hospodařili pro Království Boží a vy jste se v této době dopouštěli také leckterých chyb a Já jsem ani jednoho z vás od Sebe ještě neodstrčil, dokonce ani toho, kterého jsem vám již častěji označil a jenž je do této chvíle ďáblem, který se dosud nepolepšil! Ale Má láska a trpělivost ho ještě nesoudila; oč mnohem méně bude pak soudit ty, kteří se vší láskou a nejúplnější vírou lpí na Mně! Proto také můžete být vždy úplně jisti Mou nejvyšší láskou a trpělivostí; neboť kdo zůstává ve Mně, v tom zůstávám také Já.“